Škody, které způsobily povodně, prozatím nikdo nespočítal, už nyní je však jasné, že půjdou do miliard korun. Stát proto s největší pravděpodobností požádá o pomoc občany, kterým nabídne prodej takzvaných povodňových dluhopisů.
Jde o cenné papíry, které si může koupit prakticky kdokoli a které slibují po uplynutí splatnosti zpravidla vyšší výnos, než jaký nabízejí banky u spořicích účtů.
Vládá má schválit dluhopisy dnes
Podle včerejšího vyjádření premiéra Jana Fischera by měla o dluhopisech definitivně rozhodnout vláda dnes, do Poslanecké sněmovny se rozhodování o jejich emisi mohlo dostat už ve čtvrtek.
Kabinet totiž požádá vedení Sněmovny, aby návrh na vypsání dluhopisů projednala ve stavu legislativní nouze na čtvrteční mimořádné schůzi. Senát by se následně mohl normou zabývat v týdnu po volbách.
Premiér uvedl, že bude žádat vydání dluhopisů v hodnotě tří miliard korun, což podle něj může navýšit schodek letošního státního rozpočtu nad Sněmovnou schválených 163 miliard korun.
Schodek se zvýší, stát musí víc šetřit
Proto bude žádat jednotlivé ministry o další úsporná opatření, aby vláda udržela plánovaný deficit veřejných financí na 5,3 procenta hrubého domácího produktu."Jít přes tuto hranici je velmi nebezpečné," poznamenal Fischer.
Udržení schodku na plánované výši však podle něj navíc znesnadňuje výběr daní, který není letos tak vysoký, jak bylo původně plánováno. Premiér připomněl, že již na začátku letošního roku musela ministerstva oželet zhruba pět miliard korun, které plánovala letos utratit.
Splatnost jasná není
Fischer prozatím neuvedl, s jakou splatností nové dluhopisy pro občany plánuje vydat. Od toho se totiž odvíjí jejich výnos. Cenné papíry z roku 1997 měly splatnost pět let a za tu dobu na jedné vložené tisícikoruně lidé vydělali 463 korun hrubého.
Nyní zakoupený tříletý dluhopis nese institucím dvě procenta ročně hrubého, pětiletý zhruba 2,7 procenta a desetiletý dluhopis koupený v pátek by ročně vynášel zhruba čtyři procenta. Z výnosu (úroku) se platí patnáctiprocentní daň.
Drtivá většina zemí včetně České republiky financuje prostřednictvím dluhopisů svůj chod naprosto běžně, kupovat je však mohou téměř výhradně jen instituce – banky, pojišťovny či penzijní fondy.
Ty v těch, které vydávají země se statutem důvěryhodných dlužníků, totiž vidí konzervativní investiční nástroj s nižším, nicméně velmi jistým výnosem. V případě, že se stát rozhodne nabídnout dluhopisy i lidem, představují stejné výhody i pro ně.
Jak to bylo v roce 1997Státní dluhopisy dostupné pro širokou veřejnost použila Česká republika poprvé a prozatím naposledy v roce 1997 k financování likvidace škod po tehdejších záplavách. Tehdy stát vydal cenné papíry v celkové hodnotě 1,2 miliardy korun ve dvou etapách, přičemž lidé měli možnost koupit jeden dluhopis buď v nominální hodnotě tisíc korun, nebo deset tisíc. Roční výnos byl tehdy přímo úměrný roční míře inflace, a po uplynutí pětileté splatnosti tak vydělali lidé na jedné vložené tisícikoruně 347 korun čistého. V západní Evropě se dluhopisy pro veřejnost vydávají běžně. |
Koupili byste si povodňové dluhopisy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 30. května 2010. Anketa je uzavřena.
