A v hospodě do sebe "kopli" pivo nebo kořalku a běželi do další.
Pivní maraton byl přitom tradičním uctěním památky Jaroslava Haška a jeho přítele, spisovatele Matěje Kuděje. Pod názvem Memoriál Matěje Kuděje se obnovené závodění hlídek konalo už podesáté.
Historie původních běhů po pražských hospodách sahá až do roku 1968. "Kudějovo a Haškovo přátelství se odehrávalo po hospodách. Cílem akce je připomenout tuto dvojici a zavzpomínat na nejslavnější Haškovo dílo. Proto jsou účastníci závodu oblečeni do švejkovských uniforem slavné infanterie císaře pána," řekl Richard Mrázek, jeden ze zakladatelů memoriálu.
Akce se však kvůli zákazům minulého režimu přestala konat. Před deseti lety ji obnovila parta nadšenců. Nechtěli, aby se na švejkovské pivní soutěžení zapomnělo.
Díky organizátorům se tedy v sobotu odpoledne už podesáté sešlo na Pohořelci kolem třiceti účastníků soutěže včetně Ladislava Jakla, poradce českého prezidenta. Ten je s memoriálem spjat už od prvních ročníků. Mezi přihlížejícími se šuškalo, zda opět se svou skupinou vyhraje. Stejně jako v minulých letech.
Souvislost s historickými obleky je v desáté kapitole Haškova Švejka. Švejk byl dvěma vojáky eskortován z Hradčan. Cestou se ale všichni stavili v několika putykách a vojáky nakonec přivedl sám.
Současná pravidla memoriálového běhu proto podle slavné knihy účastníkům ukládají, aby zašli do každé z osmi hospod, které mají uvedené v plánku. V každé musí dostat od výčepního potvrzení, že skupina vypila dvě piva nebo přiměřeně velké kořalky. Cíl je U Pivrnce v Maiselově ulici.
Na běh se připravovala i skupinka tří vojáků z Olomouce. "My už vlastně startujeme na olomouckém hlavním nádraží. Minule se tu začínalo v osm ráno a už ve dvanáct jsme byli v cíli," vtipkoval Petr Staník, který stylově bafal dýmku.
Přezdívají mu Kudrna a jako by z oka vypadl opravdovému Švejkovi. "Z dob Rakouska-Uherska mám uniforem víc. Ty, co máme na sobě, jsme si nechali ušít podle originálů ve vídeňském muzeu," dodal.
Devět tříčlenných hlídek startovalo z Pohořelce v krátkých intervalech. Ještě než všichni vyrazili na zběsilý běh Prahou, zazpívali sborově píseň "Za císaře pána a jeho rodinu".
Trať, která se každým rokem mění, vedla i přes šestou zastávku v mapce, restauraci Damúza v Řetězové ulici. Vítězná Jaklova "hlídka" tu byla už po hodině běhu. Vítěz byl tedy už zde jasný. Michal Trčka se však nenechal vyvést z míry. "Dneska se dobře běží. Až na to prodírání přes Karlův most. Letos ale vyhrajeme," usmál se a objednal šesté pivo. U Pivrnce se pak slavilo až do pozdních hodin.
Pivní maraton byl přitom tradičním uctěním památky Jaroslava Haška a jeho přítele, spisovatele Matěje Kuděje. Pod názvem Memoriál Matěje Kuděje se obnovené závodění hlídek konalo už podesáté.
Historie původních běhů po pražských hospodách sahá až do roku 1968. "Kudějovo a Haškovo přátelství se odehrávalo po hospodách. Cílem akce je připomenout tuto dvojici a zavzpomínat na nejslavnější Haškovo dílo. Proto jsou účastníci závodu oblečeni do švejkovských uniforem slavné infanterie císaře pána," řekl Richard Mrázek, jeden ze zakladatelů memoriálu.
Akce se však kvůli zákazům minulého režimu přestala konat. Před deseti lety ji obnovila parta nadšenců. Nechtěli, aby se na švejkovské pivní soutěžení zapomnělo.
Díky organizátorům se tedy v sobotu odpoledne už podesáté sešlo na Pohořelci kolem třiceti účastníků soutěže včetně Ladislava Jakla, poradce českého prezidenta. Ten je s memoriálem spjat už od prvních ročníků. Mezi přihlížejícími se šuškalo, zda opět se svou skupinou vyhraje. Stejně jako v minulých letech.
Souvislost s historickými obleky je v desáté kapitole Haškova Švejka. Švejk byl dvěma vojáky eskortován z Hradčan. Cestou se ale všichni stavili v několika putykách a vojáky nakonec přivedl sám.
Současná pravidla memoriálového běhu proto podle slavné knihy účastníkům ukládají, aby zašli do každé z osmi hospod, které mají uvedené v plánku. V každé musí dostat od výčepního potvrzení, že skupina vypila dvě piva nebo přiměřeně velké kořalky. Cíl je U Pivrnce v Maiselově ulici.
Na běh se připravovala i skupinka tří vojáků z Olomouce. "My už vlastně startujeme na olomouckém hlavním nádraží. Minule se tu začínalo v osm ráno a už ve dvanáct jsme byli v cíli," vtipkoval Petr Staník, který stylově bafal dýmku.
Přezdívají mu Kudrna a jako by z oka vypadl opravdovému Švejkovi. "Z dob Rakouska-Uherska mám uniforem víc. Ty, co máme na sobě, jsme si nechali ušít podle originálů ve vídeňském muzeu," dodal.
Devět tříčlenných hlídek startovalo z Pohořelce v krátkých intervalech. Ještě než všichni vyrazili na zběsilý běh Prahou, zazpívali sborově píseň "Za císaře pána a jeho rodinu".
Trať, která se každým rokem mění, vedla i přes šestou zastávku v mapce, restauraci Damúza v Řetězové ulici. Vítězná Jaklova "hlídka" tu byla už po hodině běhu. Vítěz byl tedy už zde jasný. Michal Trčka se však nenechal vyvést z míry. "Dneska se dobře běží. Až na to prodírání přes Karlův most. Letos ale vyhrajeme," usmál se a objednal šesté pivo. U Pivrnce se pak slavilo až do pozdních hodin.
 Více než dvě tisícovky běžců, kteří 23. března 2002 zaplavili centrum české metropole. Čtvrtý ročník Pražského půlmaraton měl slušnou úroveň, což překonáním traťového rekordu potvrdila i vítězka kategorie žen Italka Gloria Marconiová. |
