Vzhledem k tomu, že zástupci státu několikrát jasně odmítli, že by před prodejem banku vyšperkovali novými zárukami na špatné obchody, je uvedené rozpětí zřejmě maximem, co stát může získat.
Navíc i u těchto nabídek se spekuluje, zda nejsou spojené s nějakou formou záruky. Pokud skutečně nejsou podmíněné novými nároky na státní pokladnu, bylo by možné považovat výnos přes 30 miliard za poměrně značný úspěch.
Kupování bank zahraničními investory v Česku a okolních zemích se totiž dosud nevymyká jistým "zvyklostem". Ceny se pohybují zhruba v rozpětí 1,5 až 2,3násobku čistého obchodního jmění kupované banky. Kromě jiných to platilo u České spořitelny, ČSOB a naposledy minulý týden u slovenské Všeobecné úvěrové banky.
Čisté obchodní jmění Komerční banky, které reprezentuje šedesátiprocentní balík akcií prodávaný státem, představuje zhruba 14 miliard korun. Z tohoto pohledu by cena kolem 30 miliard představovala 2,2násobek "čisté hodnoty" a patřila by tak k nejvyšším prémiím zaplaceným za banku v tomto regionu.
Pokud by chtěla vláda získat cenu k vysněným čtyřiceti miliardám korun, musela by zřejmě nabídnout několikamiliardovou garanci. Vyšší vynos by tak byl pouze šidítkem pro veřejnost a ve státním účetnictví kosmetickou položkou.
Přes nesporné pokroky v obchodní strategii a zlepšení hospodaření Komerční banky není někdejší "dáma mezi bankami" luxusním zbožím, které by umožnilo vládě bouchnout do stolu a tlačit investory. I přes poskytnutou záruku 20 miliard korun z loňského prosince má banka v portfoliu mezi pěti až deseti miliardami špatných úvěrů, které žádné rezervy nekryjí. O mnohém napovídá prý nijak nepodmíněná nabídka HypoVereinsbank, která však zní pouze na 22 miliard a ve srovnání s konkurencí dělá z německé banky outsidera tendru.
Poslední možnost pro vylepšení nabídek mají investoři dostat počátkem příštího týdne. Ačkoliv má vláda v rukách málo trumfů, trochu větru do plachet jí v poslední době přeci jen fouklo.
Dva největší rivalové, Francouzi a Italové, totiž jinde neuspěli a Komerční banka pro ně představuje jednu z posledních šancí, jak se usídlit ve středoevropském regionu.
Societe Generale neuspěla v soutěži o slovenskou Všeobecnou úvěrovou banku a UniCredito narazila v Chorvatsku. Její nabídku na převzetí největší chorvatské banky Zagrebačka Banka zablokovala chorvatská centrální banka v obavě, aby vliv italských bank na tamní ekonomiku nebyl příliš velký.
