Při pivní soutěži zima nevadí

Pošmourná listopadová sobota, psa by ven nevyhnal. Přesto je v Mohelnici nadmíru živo. Místní recesistický spolek Cech přátel pátého ročního období pořádal vyhlášenou pivní soutěž Cechovní jedenáctku s podtitulem Poznávací putování po mohelnických pamětihodnostech a útulnách.

Pouť po jedenácti mohelnických hospodách, kde v každé musí soutěžící zvládnout půllitr zlatavého moku.
V předchozích letech vždy začínala stylově 11. listopadu. Tedy v den, kdy začíná Páté roční období. "Letos jsme soutěž přesunuli až na sobotu, aby aktéři měli čas se ještě následující den vzpamatovat a nemuseli čerpat dovolenou," vysvětlil cechmistr Miroslav Marek. Všem účastníkům dává moudrou radu: "Nespěchejte! Při každém pivu si vychutnávejte fakt, že i vy, byť mladí, postupně vcházíte do historie města Mohelnice."
Soutěžící si piva zaplatí ve startovném, majitelé většiny restaurací však peníze za pivo nechtějí, takže pořadatelům se sejde slušná částka. Výtěžek akce poputuje ve prospěch mohelnické obecně prospěšné společnosti Hvězdička. "Aspoň si to pití můžeme nějak rozumově zdůvodnit," pravil jeden ze soutěžících s příznačným jménem Milan Chmel, který přijíždí za svými kamarády až z Prahy.
Celá jeho parta se úderem jedenácté hodiny a jedenácté minuty vydává do restaurace Na Špici, kde absolvují první "kousek". Číšnice jim potvrdí kuponek na účastnickém listu. Pivo se pomalu ztrácí v útrobách. Překvapuje to hlavně u Jaromíra Zapletala, který vyznal, že pivo jinak nepije. "Já vypiju za celý rok jen jedenáct piv. Zrovna při Cechovní jedenáctce," vypráví.
To u jeho kolegy Milana Chmela je dobrý splávek jaksi samozřejmostí.

"Já to mám ve jméně. U mě se to projevuje snad už od narození," prohlásil Chmela.
Pivní skupinka má zajímavou taktiku. K přesunům mezi restauracemi nevolí nejkratší trasy, ale naopak nejdelší. "Je potřeba taky trochu provětrat hlavu a ne honit za každou cenu nějaký časový rekord," vysvětluje Pavel Junek. Celkovou trasu odhaduje na dobrých pět kilometrů.
Jeden z členů party si povzdychl, že by bylo lepší soutěž přesunout z pošmourného období do letních měsíců. "Co blbneš, v létě přece není listopad," odpálkoval ho logickým argumentem Junek.
Na čtvrté štaci v Brusově šenku se hlásí o slovo neodbytný hlad. Pánové si poroučejí pečené vepřové koleno s řízným křenem a voňavým krajícem chleba. Pivo samozřejmě nesmí chybět. Borci časem nijak nešetří. Svačinku si jaksepatří vychutnávají. "Nejenom pivem živ je člověk," filozofuje Chmel.
Už zbývá jen způsobně otřít rty a všichni vyrážejí na další štaci. V hostinci U Slunce na ně čeká nejen pivo, ale i kousek toho pohybu u kulečníku. Později U Prince se znovu sportuje - tentokrát ruční fotbal. "My tady jasně dokazujeme, že se dá dobře skloubit pití piva a sport," směje se Jaromír Zapletal.
Jedenáctka se pro veselou skupinku chýlí ke konci. Na závěr se znovu vracejí do hostince U Cechmistra, kde je čeká závěrečný jedenáctý půllitr a také diplom z rukou cechmistra Miroslava Marka. "Tak pánové, ať vás tady za rok máme znovu," zdůrazňuje.