Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Litva kritizuje Bělorusko, že tajilo nehodu na stavbě jaderné elektrárny

  17:37aktualizováno  17:37
Litva má obavy z nově vznikající elektrárny Ostrovets, kterou blízko společné hranice buduje Bělorusko. Ty ještě posílil červencový pád reaktorové nádoby z jeřábu, kterou se režim Alexandra Lukašenka pokusil utajit. I nyní je o nehodě známo jen velmi málo.

Ilustrační foto | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Bělorusko je jednou z mála zemí v Evropě, která v současnosti buduje novou jadernou elektrárnu. Na rozdíl od dalších nově vznikajících reaktorů stavbu zatím nedoprovázely žádné větší komplikace či průtahy. Podle kritiků je to však víc než bezproblémovým průběhem prací způsobeno tím, že Bělorusko stavbu důsledně střeží a vzniklé potíže drží pod pokličkou. Poslední události kolem Ostrovetsi těmto hlasům dodávají váhu.

PŘEHLED: V Evropě se staví šest jaderných bloků. Stejný počet se plánuje

Ruská státní agentura Rosatom, která první běloruskou jadernou elektrárnu buduje, zastavila práce na stavbě po nehodě při manipulaci s 330 tunovou reaktorovou nádobou. Doposud není zcela jasné, co přesně se na staveništi 10. července stalo. Podle prvních zpráv odvolávajících se na představitele běloruské opozice zařízení spadlo z jeřábu z výšky dvou až čtyř metrů při instalaci pro novinářskou prezentaci následující den.

Podle Rostatomu však nádoba jen „pomalu sklouzla a jemně se dotkla země“, citovala agentura AP náměstka ředitele agentury Alexandra Lokšina.

Jisté však je, že běloruská strana událost tajila a ministerstvo energetiky „nouzovou situaci“ potvrdilo až po šestnácti dnech, když se o nehodě spekulovalo v pobaltských médiích. Rosatom nejdříve uvedl, že se nádoba pádem nepoškodila. Podle serveru World Nuklear News však následně otočil a oznámil, že je připraven zařízení nahradit novým. Běloruské úřady se zavázaly, že prověří, zda se pádem nepoškodilo.

„Jsou možné pouze dva scénáře. Buď použijeme tu samou nádobu poté, co se ověří její bezpečnost, nebo ji nahradíme novým. Žádná další varianta neexistuje,“ prohlásil náměstek ministra energetiky Běloruska, Michail Michadjuk.

Elektřinu si nechte, vzkázala Bělorusku Litva

Přístup Bělorusů k nehodě však naštval sousední Litvu, jejíž hlavní město Vilnius je vzdáleno jen 50 kilometrů od vznikající elektrárny. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius odmítl minulý týden Lukašenkovu nabídku, že by elektřinu z Ostrovets mohly využívat oba státy. „Tím, že porušuje mezinárodní požadavky, se Bělorusko stává nedůvěryhodným a nemůže doufat, že bude prodávat elektřinu z nebezpečné elektrárny,“ uvedl Linkevičius.

Vzájemné vztahy ještě více vyostřuje skutečnost, že na chlazení elektrárny plánuje Bělorusko využívat vodu z řeky Neris. Ta následně teče do Vilniusu, kde se podle rakouského deníku Kurier využívá jako zdroj pitné vody.

Litevskou vládu přitom nelze počítat mezi zaryté odpůrce jádra jako jsou třeba Rakušané. Země sice v letech 2004 a 2009 uzavřela starší jadernou elektrárnu Ignalina, v lokalitě však plánuje vybudovat zcela novou elektrárnu Visaginas 1. Litevci projekt odmítli v referendu, výsledky ale nebyly pro vládu závazné a podle serveru Oenergetice.cz se se začátkem prací počítá pro rok 2022. První ze dvou nových reaktorů typu VVER 1200 v Bělorusku by oproti tomu měl začít dodávat elektřinu do sítě už v roce 2018, druhý o dva roky později.

Výstavba jaderných bloků v Evropě
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.