Na to, aby dlužník mohl vůbec o bankrot požádat, musí být schopen zajistit, že věřitel v dohodnuté lhůtě dostane minimálně 30 procent své pohledávky. Další podmínkou je, že žadatel o oddlužení nesmí být podnikatelem.
Podle vyjádření Jiřího Markvarta můžou o bankrot žádat i dlužníci s milionovými dluhy. "Výše závazků nerozhoduje, můžete návrh podat i v případě mnohamilionových dluhů."
. Všechny odpovědi čtěte zde |
O bankrot je možné požádat dvěma způsoby. "Návrh na povolení oddlužení musíte podat na formuláři (dostupný na www.justice.cz). Současně s návrhem na povolení oddlužení musíte podat i insolvenční návrh. Jsou to dva samostatné návrhy," informuje advokát.
Podání žádosti ale neznamená volnou cesu k banrotu. Konečné slovo má soud. Podané návrhy si pečlivé prostuduje a zváží, jestli bankrotem není sledován například nepoctivý záměr.
Jestli soud bankrot povolí, má dlužník dvě možnosti, jak se s věřitelem musí vyrovnat. První je formou splátkového kalendáře. Dlužník tak po dobu pěti let platí věřitelovi veškerý svůj příjem, který přesahuje hranici životního minima.
Musí tím pokrýt minimálně 30 procent svého závazku. Na splátkách se můžou obě strany dohodnout, vše však musí nakonec schválit soud.
Tím druhým způsobem je, že odevzdá svůj majetek. "V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty přijde žadatel o bankrot prakticky o veškerý majetek, který mu náležel v době do schválení oddlužení soudem," řekl Markvart.
Dlužníci si ale svůj závazek nesníží jenom na 30 procent. "Tato hranice je minimální. V případě oddlužení zpeněžením veškerého majetku, který Vám náležel, dostanou věřitelé celý výnos zpeněžení bez ohledu na překročení třicetiprocentní hranice," dodal Jiří Markvart.
. Jiří MarkvartAbsolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. |
