Při výstavbě tratí dostává přednost koridor

V e s e l í n a d M o r a v o u, B r n o - Železniční tratě na jihu Moravy jsou dva různé a velmi rozdílné světy. Na jedné straně jakoby luxusní a drahé BMV, to znamená nově budované železniční koridory, které usnaďnují a zrychlují cestování po kolejích. Na straně druhé starší Škoda 105, tedy trasy, do kterých se tolik neinvestuje a které jsou zatím stranou zájmu vedení Českých drah. Příkladem moderní trati je nedávno dokončený železniční koridor spojující Českou Třebovou, Brno a Břeclav.

KORIDORY VERSUS TRATI
Část I. železničního koridoru Česká Třebová, Brno, Břeclav: 150 kilometrů z Brna do Vídně urazí rychlík za jednu hodinu a čtyřicet minut.

Železniční trať z Brna do Vlárského průsmyku: 130kilometrovou vzdálenost mezi Brnem a Bojkovicemi nedaleko Uherského Brodu ujede rychlík za téměř dvě a půl hodiny.

Vlaky na této trati mohou jet rychlostí až sto šedesát kilometrů za hodinu a stopadesáti kilometrovou vzdálenost z Brna do Vídně urazí rychlík za jednu hodinu čtyřicet minut. Při stavbě nového koridoru navíc dostávají nový kabát také nádraží: jako houby po dešti na nich rostou podchody a nová nástupiště.

Naopak trať z Brna do Vlárského průsmyku a dál na Slovensko má slavnější minulost než současnost. Spojů na této trati, která byla vybudována koncem devatenáctého století a byla jednou z páteřních komunikací v bývalém Československu, ubylo.

Jezdí tudy méně rychlíků, vlaky jsou výrazně pomalejší. Sto třicet kilometrů z Brna do Bojkovic nedaleko Uherského Brodu jede rychlík téměř dvě a půl hodiny. Nádraží na této trati by potřebovaly peníze, někde budovy doslova chátrají.

"Normální trať" je čím dál horší
Cestující, kteří na trati mezi Brnem, Veselím nad Moravou a Vlárským průsmykem jezdí, tvrdí, že se nabídka Českých drah zhoršila.

"Je jasné, že se musí budovat rychlostní tratě, ale z Brna ve směru na Veselí nad Moravou jezdí stále hodně lidí a je škoda, že ubylo spojů a jezdí méně rychlíků než dříve. Navíc autobus je už levnější a do Brna s ním přijedu rychleji," řekl Petr Budík z Kyjova, který jezdí vlakem do Brna dvakrát až třikrát týdně.

"Vlaky navíc nejsou zdaleka tak čisté, třeba záchody to je hrůza. Už jsem jela po novém koridoru do Prahy a nedá se to vůbec srovnat. Jsou to dva světy, jeden moderní a druhý ze sedmdesátých let," uvedla Blanka Bartošová ze Bzence na trati mezi Brnem a Vlárským průsmykem.

To, že trať mezi Brnem a Vlárským průsmykem už není významná jako v minulosti, dokládají také změny v jízdním řádu. Zatímco po železničním koridoru jezdí nové mezinárodní rychlíky, na trati z Brna do Vlárského průsmyku spojů nepřibylo.

Navíc rychlíky, které končily v Trenčianské Teplé na Slovensku, končí na hranicích ve Vlárském průsmyku. Hlavním důvodem však je snaha slovenských železnic ušetřit - proto zrušili některé spoje, které ještě loni přes hranice jezdily.

Místní lidé lokální trať potřebují
"Na druhou stranu je ale tato trať důležitá pro místní lidi. Ti musí pořád cestovat do zaměstnání, firmy se nikam nepřestěhují a dopravy po železnici využívají. Důležité jsou úseky mezi Uherským Brodem a Kunovicemi, Veselím nad Moravou a Kyjovem a také od Kyjova do Brna. Tyto lidé hodně využívají k cestě do zaměstnání," řekl přednosta železniční stanice ve Veselí nad Moravou Tomáš Hrbáček.

Nově vznikající koridor ovlivňuje cestování vlakem mezi Brnem a Vlárským průsmykem také jinak. Stavební práce totiž způsobují zpožďování vlaků. Zpoždění nabere desetina všech osobních vlaků.

"Bohužel tady musím být na straně cestujících, je to dáno také letošním jízdním řádem, nelze to svádět jenom na koridory," řekl předák odborového svazu železničářů Jaromír Dušek.

Přednosta stanice ve Veselí nad Moravou Tomáš Hrbáček míní, že České dráhy nechtějí tuto trať nechat na pospas osudu. "Vždyť ji opravdu využívají tisíce lidí denně. Investovat se bude do zabezpečovacích zařízení, nových přejezdů, časem snad i do železničního svršku. Samozřejmě vlaky nebudou jezdit po této trati sto šedesátikilometrovou rychlostí, ke zlepšení ale dojde," řekl Hrbáček.

Investice do této trati potvrdil také Petr Hochman ze Správy dopravní cesty v Přerově. "Prioritou je ale jednoznačně koridor, další peníze se musí najít například ve Fondu dopravy. Máme samozřejmě naplánované některé akce, musí se ale na ně najít peníze," řekl Hochman.