Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy českých značek: Supraphon naučil Čechy poslouchat elpíčka

  19:32aktualizováno  19:32
Značku Supraphon zná v Česku několik generací od teenagerů po jejich prarodiče. Tradiční vydavatelství naučilo Čechy poslouchat gramodesky. Za totality z něj vyrostl hudební gigant, který do světa vyvezl například Karla Gotta a měl stovky prodejen. Dnes má jedinou. Otevřel ji po čtvrt století loni v prosinci.

První kamenná prodejna v moderní éře nazvaná Musicpoint otevřela začátkem prosince na pražském Jungmannově náměstí. „Další otevírat neplánujeme, je to spíše prezentační prodejna,“ uvádí Michal Máka z marketingového oddělení Supraphonu.

Prostory budou kromě maloobchodu sloužit i ke křtům, autogramiádám nebo autorským čtením. „Návrat do roku 1988 nehrozí,“ dodal. V tomto roce měl Supraphon, který byl za totality součástí národního podniku Gramofonové závody, na území Československa 155 prodejen. Ty se v roce 1993, kdy se stal majitelem Supraphonu Bonton, staly součástí sítě prodejen Bontonland.

Fotogalerie

Supraphon v nové kamenné prodejně nabídne i tituly jiných vydavatelů. E-shop už firma spravuje delší dobu.

Supraphon je dnes producentem hudebních nahrávek, nabízí i nahrávací služby v externích studiích. V minulosti společnost provozovala několik vlastních studií (mimo jiné v Rudolfinu, kde vznikaly nahrávky klasické hudby), to však bylo v době, kdy byla součástí megalomanského státního podniku a řídila se potřebami centrálního plánování.

Od dluhů pomohla Cikánka

Díky Supraphonu se Češi ve 30. letech minulého století naučili poslouchat gramodesky. Značka vznikla ze zkrachovalé německé společnosti Ultraphone, kterou čeští majitelé koupili za 1 milion korun. V prvních letech se v Československu prodaly miliony gramodesek. Noví vlastníci se zadlužení zbavili i díky obrovskému komerčnímu úspěchu desky s nahrávkou slavné písničky Cikánka od Karla Vacka.

Začátky přesto nebyly zrovna růžové. „Česká společnost Ultraphon zpočátku čelila koordinovanému tlaku zahraničních koncernů a jejich kartelové cenové politice,“ uvedl Supraphon v textu o své historii. Značku Supraphon si firma nechala patentovat v roce 1931, zpočátku byla určená pro výrobky na export. V této době se také kromě desek objevuje na trhu elektrický gramofon stejné značky.

Kromě klasických děl - například Smetanovy Mé vlasti - společnost v začátcích získává k exkluzivní spolupráci mimo jiné Vlastu Buriana. Komerční úspěch sklízí firma především s nahrávkami filmových písniček a melodií. Hitem v polovině 30. let se stává také nahrávka písničky Nebe na zemi od autorské trojice Ježek & Voskovec & Werich, v roce 1940 zase slavila prodejní úspěch audiokniha pro děti Ferda Mravenec.

První elpíčko

Rok 1946 se nesl v duchu znárodnění, zničení konkurence (zanikla společnost Esta) a konsolidace - Supraphon se stává součástí státního gigantu Gramofonové závody. Ve znaku tradiční značky se poprvé objevuje lev s lyrou.

Supraphonu nicméně socialismus přinesl další rozvoj. Dílem to byla práce výrazného manažera Jiřího Vinařického, který za železnou oponou otevřel spolupráci se světovými vydavatelstvími EMI a Polygram a dopomohl k zahraniční kariéře například Karlu Gottovi a Heleně Vondráčkové.

Na začátku padesátých let přišla na scénu první nerozbitná dlouhohrající gramofonová deska označovaná LP. Výroba elpíček probíhala v Loděnicích, odkud se postupně dařilo exportovat.

V roce 1963 vydal Supraphon svou první nahrávku s hlasem Karla Gotta (Careless Love). Firma měla v těchto letech v Praze tři nahrávací studia. V jednom z nich (v Kobylisích) natočil pro Supraphon v roce 1965 Václav Neckář svůj hit Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě. Nová vlna zájmu o tuto píseň přišla v roce 1999 s Hřebejkovým filmem Pelíšky.

Svou úspěšnou hudební kariéru spojují se značkou Supraphon i další popoví umělci: Waldemar Matuška, Eva Pilarová či Marta Kubišová. V době uvolňování v roce 1969 vyšly pod Supraphonem dokonce Beatles. Kromě gramodesek v šedesátých letech společnost začala prodávat také audiokazety.

Zeštíhlování a privatizace

Koncem 80. let už byl ze Supraphonu hudební mamut. Kromě výroby gramodesek, audiokazet, gramofonů a nahrávací činnosti také prodával noty, videa nebo knihy o hudbě.

Jak uvádí Supraphon na svém webu, ještě v roce 1990 byla společnost „gigant hudebního průmyslu“. S pádem železné opony však přišlo postupné zeštíhlení. V následné privatizaci se od společnosti oddělila výroba gramofonových desek v Loděnicích (společnost GZ Media), přitom právě vinyly provázely činnost podniku od jeho začátků ve 30. letech 20. století.

„Byl to jen logický krokem té doby. Současný Supraphon se soustřeďuje na svojí základní funkci, tedy produkci a vznik nových nahrávek a ediční činnost s bohatým katalogem původních archivních nahrávek,“ říká Máka.

Po malé privatizaci zůstalo ze 167 prodejen jen 18. Vznikla akciová společnost, do které v roce 1993 vstoupil Bonton (vlastnil mimo jiné nakladatelství Albatros). Supraphon se soustředí na vážnou hudbu a mluvené slovo. Populární hudbu začal opět vydávat v roce 2003.

Podle Máky dnes zájem o vinyly sílí. „Již několik let reagujeme tím, že pečlivě vybíráme tituly, o které by byl na LP zájem a jejich výroba by na malém českém trhu nebyla ztrátová,“ uvedl Máka. Jde například o LP Karla Kryla Bratříčku, zavírej, vrátka.

Protože je čím dál vyšší zájem i o formáty mp3 nebo FLAC, investoval Supraphon také do vzniku portálu Supraphonline.cz. „Pokles prodeje fyzických nosičů, který se již v zásadě zastavil, se daří eliminovat právě nárůstem prodejů digitálních,“ dodal Máka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.