Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Příběhy českých značek: Merkur začínal bez šroubků, přežil všechny režimy

  17:34aktualizováno  17:34
Stavebnici Merkur je letos devadesát let. Přežila všechny režimy a znají ji všechny žijící generace Čechů. Někteří na tuto nedostupnou „nadhračku“ za socialismu stáli fronty. Původně se však nespojovala pomocí šroubů a matek. Stavebnice také pomohla Otto Wichterlemu vyrobit první kontaktní čočku.

Se stavebnicí Merkur si hraje už několikátá generace | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Počátky stavebnice Merkur sahají do roku 1920, kdy Jaroslav Vancl založil v Polici nad Metují firmu Inventor se stejnojmennou stavebnicí. Název měl v dětech probudit zájem o vynálezy. Malý šroubovák však zpočátku nebyl třeba. Pět let sloužily jako spojovací články kovové háčky, až poté nastoupily šroubky s matkami a přišel i název Merkur.

Fotogalerie

Vancl nezahálel a stavebnici si nechal patentovat po celé Evropě a dokonce i v USA.

V té době ještě nebyla na světě momentálně nejoblíbenější stavebnice planety Lego. Dánska firma vznikla až v roce 1932. Už na začátku Merkur vyráběl různé druhy stavebnic včetně elektrické Merkur Elektrus a také vláčky. A osud stavebnice byl snad ve všech dobách alespoň na chvíli nahrnutý.

V roce 1940 výrobu přerušil válečný nedostatek barevných kovů. Nadechl se znovu až po válce. Krátce poté přišlo znárodnění, ale ani to neznamenalo konec výroby. Naopak se zdůrazňoval původ hračky a v intencích socialistického inženýrství se hodila jako ideální nástroj pro technickou výchovu mládeže. Konec Merkuru hrozil i v 90. letech, kdy naštěstí podnik v likvidaci zachránil podnikatel Jaromír Kříž.

Stavebnici proslavil i vynálezce Wichterle

Stavebnice Merkur vždy patřily k českému rodinnému stříbru a podle dobových materiálů se jim dařilo v každém politickém ovzduší. „Jeden ze španělských fandů se na fotografiích chlubí téměř dvoumetrovým řetízkovým kolotočem, který z několika stavebnic zkonstruoval,“ oslavuje stavebnici článek, který vyšel v listu Pochodeň v roce 1981.

Příběhy českých značek

V seriálu iDNES.cz už vyšlo:

Merkur za komunismu vyvážel nejen do SSSR a spřízněných komunistických satelitů, ale například i do Dánska, Holandska, Španělska nebo Saúdské Arábie. Zajímavé je, že anglický návod stavebnici Merkur označoval jako systém „Meccano“, což je název konkurenční stavebnice stejnojmenné francouzské firmy.

Stavebnice v dobách socialismu zlidověla a rostla. V roce 1965 se vyrábělo sedm druhů, v roce 1981 už 17 druhů včetně verze „elektro“. Krabic pro mladé montéry se v tomto roce prodalo celkem za sedm milionů Kčs.

„Zájem je takový, že kdyby to možnosti provozovny a jejího strojového vybavení dovolily, mohlo by se bez starostí o odbyt vyrábět dvojnásobek,“ psalo se v Pochodni. Co je na tom pravdy, se nedozvíme, jisté však je, že značka se dostala pod kůži mnoho generacím od našich dědů.

V minulosti i v současnosti se zdůrazňovalo, že Merkur není jen pouhou hračkou, ale pomáhá i ve škole jako technická pomůcka. Vědec a vynálezce Otto Wichterle dokonce v roce 1961 z Merkuru sestavil první přístroj na výrobu kontaktních čoček.

Vstávání z popela

Výroba Merkuru v prvních letech po sametové revoluci skomírala a nakonec na rok umřela. Podnik v likvidaci koupil strojní a textilní inženýr Jaromír Kříž. Výrobu přenesl do patnáct let prázdné a zdevastované budovy bývalé tkalcovny získané z restituce.

V roce 1995 vychází v Hradeckých novinách článek, který hlásí, že stavebnice Merkur opět začíná dobývat svět. Tradici křísila firma Cross, který výrobu v likvidaci rok předtím převzala od společnosti Komeb, bývalého Kovopodniku Broumov. Firma ožívala i na zahraničních trzích, nové zakázky domlouvala například v USA a Velké Británii. Hračka se však v cizině prosazovala těžko.

Spolu s počítačovou revolucí 90. let přišly i nové možnosti. Kolečka Merkuru bylo poprvé možné rozhýbat pomocí počítačového programu Baltazar. Přibylo převodovek, elektropohonů a dalších technických libůstek.

O stavebnici se opět začínalo mluvit. V roce 1995 získal Merkur na trenčínském veletrhu Intertoys cenu „Zlatou Timy“ pro hračku roku. O rok později úspěch zopakoval na brněnském veletrhu a produkce firmy stoupla o polovinu.

Na přelomu tisíciletí společnost pod novým majitelem Jaromírem Křížem obnovila výrobu elektrických vláčků. Vyrábět se začaly už v roce 1935, jenomže je v roce 1968 pohřbil nástup menších modelů vláčků v NDR. Mladší generace v nastupující demokratické éře tedy vláčky od Merkuru neznaly.

Dnes má firma kolem 65 zaměstnanců a roční obrat přes 75 milionů. Třetinu stavebnic vyváží do zahraničí.

V Polici nad Metují letos v květnu pokřtili poštovní známku se stavebnicí:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ředitel společnosti Spak Sušice Tomáš Froyda. (16. prosince 2016)
Sušický kečupář Spak nemá dost lidi, některé výrobky škrtne

Zatímco zájem o dresinky klesá, kečupům Spak se daří. Nyní však firma plánuje nabídku zúžit. Důvodem je nedostatek personálu, se kterým se firma potýká.  celý článek

(ilustrační snímek)
Tesco přestane ve Střední Evropě prodávat vejce z klecových chovů

Obchodní řetězec Tesco přestane do roku 2025 prodávat vejce z klecových chovů v zemích Střední Evropy. V Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku už bude řetězec...  celý článek

Obal kořenící směsi Kucharek je nápadně podobný obalu známější Podravky.
Podravka získá od polského plagiátu Kucharek 200 tisíc, rozhodl soud

Potravinářská společnost Podravka získala 200 tisíc korun jako zadostiučinění za nutnost domáhat se svých práv soudní cestou proti firmě Pěkný - Unimex z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.