Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nesmyslná expanze a rozhazování peněz. Nejstarší banka světa je na kolenou

  12:26aktualizováno  21:05
V pátek pozdě večer zveřejní Evropský orgán pro bankovnictví zprávu o stavu unijních bank. A nejspíš to nebude příjemné čtení. Nejhůř pravděpodobně dopadne opět Monte dei Paschi di Siena, nejstarší banka na světě, která se už několik let potácí v existenčních problémech.

Monte dei Paschi di Siena. Vstupní portál hlavního sídla nejstarší fungující banky světa v toskánské Sieně. | foto: Profimedia.cz

V centru pozornosti úřadů kvůli velkému podílu nesplácených půjček jsou totiž zejména italské banky. Jejich problém přitom nejlépe symbolizuje právě Monte dei Paschi di Siena – třetí největší italská banka a vůbec nejstarší na světě. Dopadla nejhůř už při předchozím hodnocení a od té doby se její situace ještě zhoršila.

Finanční ústav se sídlem ve starobylém toskánském městě Siena zoufale potřebuje pomoc, aby situaci vůbec ustál. Bankéři sice už v uplynulých letech dostali z Říma miliardy eur, zatím to však nepomohlo. Italský premiér Matteo Renzi si sice peníze na další kapitálové injekce už odložil stranou, ale nemůže je poslat jen tak.

Zátěžové testy

Evropský orgán pro bankovnictví zveřejní v pátek 29. července ve 22 hodin výsledky testů 51 úvěrových institucí napříč EU. Úředníci porovnávají několik hypotetických scénářů, jak by se daným bankám dařilo v případě nepříznivého ekonomického vývoje.

Při testech se berou v úvahu loňské finanční výsledky a bankovní bilance. Zkoumané banky, mezi nimiž jsou zejména klíčové evropské finanční ústavy, však nedostanou žádnou známku, ani se přímo nedozvědí, zda uspěly, či propadly.

Předchozí testy 123 bank z EU zveřejnil orgán naposledy v říjnu 2014.

Podle nových evropských pravidel se totiž na sanaci banky v problémech musí nejprve podílet její akcionáři a věřitelé. Důvod takového opatření je jednoduchý – za špatné hospodaření banky nemají nést odpovědnost daňoví poplatníci, ale hlavně majitelé banky.

To zní jako logický postup – zvlášť po finanční krizi z roku 2008, kdy banky zachraňovali místo majitelů daňoví poplatníci.

Jenže v Itálii je to jinak, Italové za banky zaplatí v každém případě. Řada z nich má totiž v šuplíku dluhopisy italských bank, které by v případě restrukturalizace ztratily hodnotu. U Monte dei Paschi drží domácnosti zhruba polovinu dluhopisů. A to už je pro Renziho problém – politický problém.

Bezhlavá úvěrová expanze

Vedení toskánské banky už podle médií odeslalo evropským centrálním bankéřům do Frankfurtu plán, jak se bez státních peněz obejít, není ale jisté, zda bude na záchranu stačit. Počítá s tím, že deset miliard eur ze špatných úvěrů převede do vládou zřízeného fondu Atlante a o něco „lepší“ půjčky za pět miliard prodá s vládní garancí soukromým investičním fondům. Získané peníze použije na navýšení kapitálu. V pátek večer tento plán schválila Evropská centrální banka.

Toskánští bankéři si přitom na problémy začali zadělávat už před mnoha lety. Monte dei Paschi v roce 2007 koupila za devět miliard eur, zřejmě nesmyslně draze, od španělského Santanderu padovský finanční ústav Antonveneta, který se jen dva roky předtím zapletl do skandálu sahajícího až ke guvernérovi italské centrální banky.

Převzetí této padovské instituce definitivně vystřelilo do té doby instituci regionálního rozměru mezi trojku největších italských bankovních hráčů. Monte dei Paschi o expanzi usilovala už od poloviny 90. let ve snaze odrazit vlastní převzetí.

V roce 1999 vstoupila na burzu. Pak převzala ještě několik regionálních bank, rozkročila se napříč bankovním trhem a počet jejích poboček po celé Itálii překročil dvě tisícovky. To je třikrát víc, než má Česká spořitelna, ale počet klientů mají zhruba stejný.

Fotogalerie

Italům poté nabobtnal objem špatných půjček, které poskytli soukromému sektoru. Asi třetinu, zhruba 50 miliard eur, bankéři vedou jako úvěr v selhání a možná už ji nikdy neuvidí.

Bezhlavá úvěrová expanze je spolu s přemrštěnou cenou za ústav Antonveneta hlavní příčinou současné situace. „Přesně to byl moment, ve kterém začala být Montepaschi odsouzena ke zkáze,“ řekl před časem britskému listu Guardian jeden z exmanažerů banky.

Staletí prosperity skončily

Přímého předchůdce banky založily sienské městské úřady (pod názvem Monte di Pieta) dvacet let předtím, než začal Kryštof Kolumbus hledat cestu do Indie. Přežila několik státních útvarů, vydělala na francouzské okupaci na přelomu 18. a 19. století i na sjednocení Itálie a ustála obě světové války. Po celou dobu byla banka těsně propojena s městem, financovala rozvoj silniční sítě v Toskánsku a podporovala místní univerzity.

V 90. letech se původní instituce rozdělila na dvě – na samotnou banku a na nadaci, která sleduje sociálně prospěšné cíle.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.