Nejmenší z německých klobás má víc než pět set let starou tradici. Minimálně tak dlouho ji řezníci v Norimberku vyrábějí z nahrubo nasekaného libového vepřového masa, majoránky a tenkých ovčích střívek.
Smí být jen sedm až devět centimetrů dlouhá a vážit mezi 20 a 25 gramy. Takhle ji norimberští řezníci dělají už od roku 1462. A už tehdy měli pro její výrobu přísná pravidla. Klobásky, které chtěli prodávat na trhu, museli denně předkládat ke kontrole dozorčímu tržiště.
Pokud měly méně masa nebo více vody, skončily v řece Pegnitz. Dnes bdí nad dodržováním receptury a chuti ochranný svaz norimberských uzenářů.
Klobása, která musí projít klíčovou dírkou
O tom, proč je klobása tak malá, se vyprávějí legendy. Jedna říká, že musela projít klíčovou dírkou ve dveřích vězeňské šatlavy coby večeře pro uvězněné. Ve druhé, neméně půvabné legendě prochází také klíčovou dírkou, ale ve vratech hostince, aby nasytila pocestné i po zavírací hodině.
PODÍVEJTE SE NA GRAFIKU |
Lahůdky evropských států 1 |
Lahůdky evropských států 2 |
Když jejich klobásy přestali lidé kupovat, protože na ně neměli, snížili cenu. Ale aby zas nepřišli moc zkrátka, zmenšili i klobásy. Vznikl tak sedmicentimetrový drobeček, který dnes znají i za hranicemi Německa.
Důvod k oslavě
Letos v květnu uspořádali Norimberští 1. klobásový den na oslavu svého vítězství. Loni totiž Evropská unie konečně uznala, že klobásky, které si Goethe nechával pravidelně posílat do Výmaru poštovním vozem, patří jen k tomuto franskému městu, a zařadila je na seznam 600 evropských geograficky chráněných specialit.
ČTĚTE TAKÉ: |
To nejlepší z evropského stolu |
Získají značku i čeští kapři? |
Norimberským se zkrátka vyplatilo, že si kvalitu svých klobásek tak pečlivě hlídali. Norimberská klobása prý snese jen tři přílohy: zelí, křen nebo bramborový salát.
Nejčastěji se podává grilovaná na dřeveném uhlí, ze všech stran dokřupava opečená. Tak ji také můžete koupit na norimberských ulicích. Tři kousky vložené do rozkrojené housky. Zapíjí se... čím jiným než bavorským pivem.