Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Drsná zkušenost podnikatele roku Pavla Juříčka. Přišel o továrnu

  4:03aktualizováno  4:03
Majitel Brano Group Pavel Juříček se před čtyřmi lety rozhodl rozšířit své podnikání a koupil výrobce kotlů Mora - Top, kterému patřila továrna v Uničově. Ostřílený byznysmen, podnikatel roku 2006 a viceprezident Svazu průmyslu, do ní investoval miliony korun - a draze se spálil.

Podnikatel roku 2006 - Pavel Juříček, Brano Group | foto: Josef VostárekMAFRA

Dnes považuje svou anabázi s ­továrnou Mora - Top za ukázkový případ, jak u nás pracuje konkurzní mafie, a doufá, že se mu podaří získat část peněz zpět. Mora - Top koupil Juříček na konci roku 2010 od původních majitelů Vojtěcha Vlčka a Michaila Kosovského.

Firmě nejprve půjčil, protože však nesplácela, tak podle smlouvy získal většinový podíl. Nákup tehdy vysvětloval tím, že šlo o­ konkrétní příležitost, která se naskytla, a líbil se mu výrobní program firmy.

Do Ruska přes Gibraltar

Krátce po koupi však podle svých slov zjistil, že původní majitelé obchodují s Ruskem prostřednictvím gibraltarské firmy Maddison Marketing. Mora sice poslala do Ruska kotle, ale 30 milionů korun za ně přistálo na účtě "zprostředkovateli" z Gibraltaru, kde se zadrhly. "Předali jsme to policii, ta to za čtyři roky nevyřešila," řekl Juříček.

Vojtěch Vlček skončil už v roce 2012 v osobním bankrotu, k celé věci se nechce příliš vyjadřovat. "Jsem v tom sám poškozený, celý příběh je hodně složitý," řekl Vlček. Kosovský se podle svých slov o případu chce bavit až po svém návratu ze zahraničí příští týden.

Dva roky se dařilo firmu pozvednout z vysokých ztrát, peníze získávala mimo jiné i prodejem nemovitostí. Ty si za více než 100 milionů korun odkoupila Juříčkova mateřská Brano Group.

Jenže na jaře loňského roku přišel nečekaný platební rozkaz na 17,5 milionu korun. Mora - Top se totiž údajně zaručil za úvěr někdejšího vlastníka Vojtěcha Vlčka, který tvrdí, že Juříček o záruce věděl. Šéf Brana naproti tomu argumentuje, že celá operace nebyla platná, neboť ji neschválila valná hromada Mora - Topu.

Kvůli rozkazu přišla na Mora - Top exekuce, zablokované účty a firma kvůli tomu podala sama na sebe návrh na insolvenci. Soud jí přidělil insolvenčního správce Radoslava Lavičku. Firma navrhovala  jiného správce.

Do konkurzu i cizí fabrika

S jeho prací byl Juříček rychle nespokojen - do konkurzní podstaty totiž zahrnul podle jeho názoru neoprávněně i nemovitosti Brana Group, velmi záhadně podle něj postupoval také s přihlášenými pohledávkami. "Ty skutečné popíral, naopak potvrdil vymyšlené pohledávky," řekl Juříček.

Takový postup podle Juříčkových advokátů zvolil kvůli tomu, aby ho věřitelé neodvolali. Soudce Bronislav Šlahař však podle Juříčka nenechal o odvolání vůbec hlasovat. Výroba pokračovala pod hlavičkou Brano Group, které si své vlastní prostory muselo od insolvenčního správce pronajmout. Správce se Juříček pokusil odvolat ještě jednou, ale neúspěšně, protože na to soudce nepřistoupil.

Vyjádření správce Lavičky se nepodařilo získat kvůli pobytu v zahraničí, na textovou zprávu nereagoval. Soudce Šlahař na zaslané dotazy neodpověděl. Brano na Šlahaře podalo podnět na zahájení kárného řízení, ministerstvo spravedlnosti v jeho jednání vidělo projev soudcovské nezávislosti, za kterou není kárně odpovědný.

Nefunkční insolvenční řízení

Celý příběh směřuje k hořkému konci, insolvenční správce na konci května vyhlásil dražbu majetku firmy, především pak výrobních zařízení. Sice ještě poběží spory o to, jaké pohledávky do konkurzu patří, stejně tak vylučovací žaloba na zahrnutí nemovitostí do konkurzu, ale pracovní místa se zachránit nepodaří - výroba v Uničově do konce června skončí a firma místo plánovaného přijímání 200 ­lidí propustí posledních 40 zaměstnanců.

Svaz průmyslu si Juříčkův případ vybral jako ukázku, jak nefungují insolvenční řízení. Podle analýzy společnosti InsolCentrum bylo předloni uspokojeno jen 2,5 procenta nezajištěných věřitelů a 16 procent zajištěných věřitelů. V 58 procentech případů nezískají věřitelé ani korunu.

Podle svazu nejde o problém zákonů, ale jejich používání a přístupu soudů. I proto navrhují, aby soudci byli odvolatelní a více kontrolovaní. Soudci to odmítají. "Neodvolatelnost soudců je základním znakem liberálně-demokratického právního státu a znemožňuje nástup totalitních režimů," reagoval pro ČTK čestný prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.