Šéf energetického gigantu ČEZ Martin Roman byl během razie bruselských úředníků připravený i na to, že kontroloři mohou přijít k němu domů.

Šéf energetického gigantu ČEZ Martin Roman byl během razie bruselských úředníků připravený i na to, že kontroloři mohou přijít k němu domů. | foto: Michal Růžička, MAFRA

Příběh razie v ČEZ: Jak to bylo s notebooky a domovními prohlídkami

  • 112
Když koncem listopadu dorazili bruselští antimonopolní vlčáci do ČEZ, aby provedli slavnou razii a odhalili případný kartel, leckomu z toho nebylo dobře. A doma u generálního ředitele ČEZ Martina Romana se možná dokonce i gruntovalo.

"Říkal jsem manželce: Hele, musíš být připravena i na to, že mohou přijít k nám domů," svěřil se Roman, jak prožíval jednu z největších událostí v tuzemské ekonomice.

Razie kontrolorů, posbíraných z českých zaměstnanců antimonopolního úřadu v Bruselu i úřadu v Brně, proběhla kromě ČEZ ještě v jeho dceřiné společnosti Severočeské doly a ve firmě Energetický průmyslový holding, která patří skupině J&T, PPF a manažerovi J&T Danielu Křetínskému.

O tom, co všechno se kolem razie dělo, vzniklo neuvěřitelné množství fám, polofám, ale možná i jen lehce poupravené reality. Výsledky zatím nemáme žádné a na sdělení evropských komisařů, zda v ČEZ a J&T něco závažného našli, či nenašli, se stále čeká. Nezbývá než se podívat, co všechno se kolem razie semlelo.

1. Kardinální otázka: po čem vůbec kontroloři šli?
Největší fámu asi vypustil sám ČEZ, a to když tvrdil, že razie byla zcela běžnou kontrolou, jaké se v EU dějí, a firma už na ni vlastně několik let čekala. Razie proběhly dříve třeba v německém E.ON, RWE či francouzském Gaz de France. Důvodem byla většinou podezření z manipulace cen elektřiny či plynu.

Sám bruselský antimonopolní úřad však řekl, že kromě kontroly velkoobchodních cen elektřiny je jejich zájmem i trh s uhlím a podezření, zda není omezen přístup nezávislých firem k připojení nových elektráren.
Ukázalo se také, že klíčová slova, po nichž kontroloři v ČEZ šli, byla kromě uhlí či ceny také Opatovice.

Je tedy nepochybné, že nešlo o běžnou kontrolu, ale že v razii hrála velkou roli smlouva na koupi tepláren Opatovice, neboli skupiny International Power Opatovice. Oficiálně ji koupila finanční skupina J&T. ČEZ se však na celé transakci podílel, aniž přitom jasně doložil jak. Jednak údajně poskytl určité finance, jednak podepsal smlouvy o dalším postupu na trhu. ČEZ by totiž mohl ze skupiny International Power Opatovice koupit mělnickou teplárnu.

Smlouvu a následné dohody nejvíce kritizovala konkurenční energetická firma Czech Coal (bývalá Mostecká uhelná), která si také na ČEZ a J&T stěžovala v Bruselu. S největší pravděpodobností tak vítr fouká z Mostu.

2. Kdo vypustil minimálně o den dříve do médií informaci, že se razie chystá?
]Informace o chystaném náletu Bruselu do ČEZ vylezla již den před razií na internetovém serveru časopisu Euro. Úředníci z Bruselu byli zděšeni a jejich mluvčí Jonathan Todd prohlásil, že se něco takového úřadu nestalo za 50 let jeho existence. Všechno tedy podle Bruselu směřuje do Česka. Povídavé jazyky měli mít podle různých zdrojů Čezem "uplacení" lidé z brněnského ÚOHS, kteří to řekli energetikům, ati to pak sami pustili do Eura. Tím měli alibi, že o razii věděli všichni, protože se o tom dozvěděli z "novin".

Jenže i v jiných zemích EU se podle bývalého vysokého úředníka tuzemského ÚOHS stávalo, že se informace o kontrole prosákla do firem dříve. "Faktem ale je, že to asi v žádné zemi den předem nevyšlo v novinách," uvedl.

3. Vysoce postavený úředník bruselského antimonopoláku Aleš Musil má zapečetěnou kancelář.
Jedno z podezření ohledně toho, kdo stál u prvotního vyzrazení připravované razie, ukazovalo na šéfa jednoho z klíčových odborů bruselského antimonopolního úřadu, právníka Aleše Musila. Je šéfem Evropské antimonopolní sítě, což znamená, že má na starosti koordinaci všech úřadů v EU. Jedna z fám tvrdila, že měl po razii zapečetěnou kancelář a že v úřadu skončil. To se však ukázalo jako nesmysl.

Realita je taková, že se kolem Musila skutečně něco dělo – kontroloři totiž při razii v ČEZ podle tří na sobě nezávislých zdrojů objevili e-maily, kdy se jeden ze zaměstnanců ČEZ před razií Musila dotazoval, zda o něčem neví. Na další týden si pak domluvili schůzku v Praze.

Podle dostupných informací Musilovi v bruselské kanceláři zkontrolovali jeho počítač a telefon. Oficiálně se úřad k Musilovi nevyjádřil vůbec. On sám jakékoliv úniky informací ze své strany popřel s tím, že v úřadu jsou mezi jednotlivými odděleními čínské zdi a on tedy o akci nevěděl. To také údajně napsal do mailu, který se našel v ČEZ. Zda bude mít tato peripetie pro Musila nějaký dopad, není jasné.

4. Kontroloři dělali domovní prohlídky.
Úředníci, kteří prohledávali lidem z ČEZ i J&T i osobní věci, podle jedné ze zaručených teorií udělali i domovní prohlídku. Konkrétně mělo jít nikoliv o domácnost Martina Romana, ale o obydlí Daniela Křetínského. Ten byl hlavním mozkem dohod kolem koupě skupiny International Power Opatovice, jež zřejmě stála v pozadí razie.

To však Křetínský popírá včetně toho, že o souhlas k domovní prohlídce kontroloři žádali. Jediné, co je potvrzené, je, že úředníci Křetínskému zkontrolovali jeho osobní auto. Prý v něm hledali další notebook nebo telefon.

5. Lidé z J&T měli úplně nové notebooky.
Zhruba šest manažerů J&T, respektive Energetického průmyslového holdingu, mělo shodou okolností v době razie údajně nové notebooky. Nebylo v nich tedy ani stopy po nějakých dokumentech, jež by se týkaly třeba transakce s Opatovicemi, která byla uzavřena již v červenci.

Tady panuje velká mlha. Křetínský za sebe říká, že žádný problém s notebookem nebyl, jiné zdroje zase tvrdí, že se staré notebooky skutečně "dohledávaly". Faktem je, že nové počítače mohly souviset s tím, že činnost energetického holdingu byla zahájena v podstatě až v říjnu a teprve v listopadu byli zapsáni jeho manažeři do obchodního rejstříku. Nelze vyloučit, že nová výpočetní technika mohla s rozjezdem firmy souviset.

6. Manažer ČEZ ztratil v Turecku notebook.
Minimálně jeden notebook se údajně hledal také v ČEZ. Ztratil se prý šéfovi fúzí a akvizic Vladimíru Schmalzovi, který je podepsán na smlouvách souvisejících s transakcií kolem Opatovic. Působí také jako "styčná" osoba mezi ČEZ a J&T, a je tedy pravděpodobné, že pokud existují nějaké dokumenty, které by potvrzovaly nezákonné vazby mezi ČEZ a J&T, pak by mohly být právě u Schmalze.

Skutečnost je však údajně taková, že to byl jakýsi nápad, zda by nebylo třeba Schmalzův notebook "ztratit", ale myšlenka byla údajně zavržena. S tím nakonec souvisí i slova šéfa ČEZ Romana: "Pokyn k vlastním lidem zněl: absolutní spolupráce. Protože pokuty za obstrukci mohou být obrovské," tvrdí.

7. Byla to pomsta za Lisabon.
Jedna z divočejších verzí, proč se razie uskutečnila, zní, že bruselští úředníci nás chtěli potrestat za nejistotu kolem Lisabonské smlouvy. Češi tento klíčový dokument pro další fungování EU podepsali jako poslední a drželi tak Evropu chvíli v šachu.

"Tady si spousta lidí bere fungování EU, a tedy i osud Lisabonské smlouvy, opravdu osobně. Protože tu pracují, mají hypotéku, vidinu nekonečného zaměstnání na úřadě a Češi svým váháním další osud unie ohrožovali. Hodně se tady o tom mluvilo a spousta lidí bylo prostě lidsky naštvaných," popsal náladu v antimonopolní komisi jeden z českých úředníků. Při rozhodování, jestli vlítnout například do Litvy, nebo Česka, to prý mohlo hrát roli.