Příběhy českých značek: Botas chrlil do světa dva miliony párů ročně

  • 83
Botasky se za 66 let svého života staly pro řadu lidí synonymem sportovní boty. V době největší slávy v 60. letech minulého století chrlil tucet fabrik do zemí sovětského bloku miliony párů obuvi s nápisem Botas. Nálepka značky pro masy je dnes pryč, boty se staly módní alternativou nebo součástí výbavy sportovců.

Proslavili je například olympionici Emil Zátopek nebo Jiří Raška. Dnes si botasky zavazuje například nohejbalová reprezentace nebo juniorská mistryně republiky v běhu na lyžích Andrea Klementová. Výroba se zaměřuje zejména na sportovní obuv a ceny nejsou zrovna lidové. V dobách vzniku značky to tak nebylo.

Firma Botana, předchůdce slavné značky Botas, vznikla v roce 1949 ve Skutči u Chrudimi. Obec má dlouhou tradici výroby obuvi, která sahá až do 16. století. Přibližně s nástupem socialismu se začal psát příběh, díky kterému má dodnes v Česku řada lidí botasky zažité jako synonymum pro tenisky.

„Boty měly jedinou přezdívku - botasky. A dokonce když dnes přijdete do obchodu Adidas nebo Nike, slyšíte ‚dejte mi tamty botasky nahoře‘,“ říká spolumajitel firmy Botas František Nestával.

Zatímco dříve byly boty se třemi hvězdami masovým produktem socialistického plánování a zaplavovaly zejména trhy Sovětského svazu, Polska Československa a dalších spřátelených zemí, dnes se krčí v záplavě levných bot z Asie.

V tehdejší Botaně existovalo dvanáct závodů. Kromě Skutče například v Litomyšli nebo Žďáru nad Sázavou. Vyráběly se v nich skoro dva miliony párů obuvi ročně, většina mířila na vývoz. Jen do Ruska to bylo kolem 40 tisíc párů.

Centrální plánování nefungovalo

Domácí trh se zásoboval prostřednictvím socialistických velkoobchodních řetězců a v rámci centrálního plánování se vyváželo do ciziny přes podniky zahraničního obchodu. Na velkoobchodních jednáních, kde měl slovo i Botas nebo další známý výrobce Prestige, se domlouval objem výroby.

„Většinou to moc nefungovalo, čísla byla nepřesná. Často se řada bot vyrobených dopředu neodebrala, nebo naopak se jich na nějakém trhu nedostávalo. Povinnost bylo dodat nejdříve do Ruska,“ vzpomíná Nestával, který v oboru pracuje třicet let.

Botana původně nevyráběla sportovní obuv, na tu se začal podnik orientovat až kolem roku 1962. Ve svých počátcích se výroba zaměřovala na pánskou vycházkovou obuv, sortiment doplňovaly lyžařské a bruslařské boty. Název Botas přišel až v roce 1963, kdy nahradil tehdejší značku Botana. Nový název vznikl spojením slov Bota Skuteč, resp. Bota Sportovní. V roce 1966 se na scéně objevil kultovní model Classic s typickým svislým zoubkovaným páskem a logem se třemi hvězdami, na který obuvnická firma navázala v moderní éře.

Od spolupráce s Pumou k vlastním obchodům

S pádem železné opony v počátcích ekonomické transformace potřebovala Botana nahradit výpadek dodávek na východní trhy. Začala spolupráce s firmou Puma, v dalších letech přibyly nové zakázky pro firmy Adidas, Bauer, CCM Jofa i Salomon.

Příběhy českých značek

Botana zařadila nižší rychlost, stále však vyráběla v Česku stovky tisíc bot různých značek. Například pro Pumu to byly stovky modelů na tenis, basketbal, kopanou a lehkou atletiku. Přestože boty s českou stoupou si obul například fenomenální Diego Maradona, značce Botas to slávu nepřineslo. Na celkové výrobě se značka Botas podílela minimálně.

Na přelomu tisíciletí se firma Botana přejmenovala na Botas. Společnost vstupovala do nové éry. Výrobní program zchudl, výroba bot v Česku totiž pro zahraniční firmy přestávala být levná a produkci proto přesouvaly do Asie.

Zatímco dříve několik výrobních závodů po celém Česku vyrábělo stovky tisíc bot pro nadnárodní firmy jako Adidas či Nike, v prvních letech nového tisíciletí Botas o tyto klienty přišel. Ze stovek tisíc propadla výroba na desítky tisíc párů bot ročně a výroba „kecek“ se soustředila do Skutče v Pardubickém kraji. Ostatní závody se rozprodaly.

Těžištěm výroby firmy je dnes sportovní obuv, roste však zájem i o módní boty, zejména model Botas 66. Firma nechce jít cestou masového prodeje přes velkoobchody, ale spíš sází na své značkové franšízové obchody, které jsou zatím tři v Praze, jeden v Lipsku a snad se otevřou další.

Firma byla v posledních třech letech ve ztrátě, prodělala celkem přes 17 milionů korun, ale věří, že se to zlomí. „Letošek byl lepší, vyrobili jsme o dvacet tisíc párů bot víc, celkem asi 55 tisíc párů, tak se to snad přehoupne,“ věří Nestával.