Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy značek: Čedok lákal na exotiku KLDR, prestiž SSSR i na levné kempy

  17:21aktualizováno  17:21
I v době, kdy na silnicích ještě nesmrděla auta v kolonách, už první Češi cestovali k moři. V tuzemsku s tím začal Čedok - nejstarší cestovní kancelář ve střední Evropě. Naše pradědečky vozil do Francie, později posílal masy pracujících do Bulharska a v potemnělých normalizačních dobách lákal na laciné kempy v Československu.

Autokary sloužily k vyhlídkovým okružním jízdám. | foto: Čedok

Čedok se zrodil v raném období první republiky jako Československá dopravní kancelář. Z úvodních písmen později v roce 1926 vznikl název ČEDOK. Významný příjem měla firma zpočátku z prodeje železničních jízdenek pro dělníky, kteří dojížděli za prací do francouzských uhelných dolů, nebo z prodeje lodních lístků vystěhovalcům do USA.

Ve zlatých 20. letech vsadila kancelář na nové dopravní prostředky - autokary a letadla. První sloužily k okružním jízdám a jako dálkové autobusy, letadly se začalo létat například do Egypta či Maroka. V polovině 20. let také cestovka vydala první cestovní katalogy „Naše cesty“. Dobová reklama lákala na zahraniční cesty do Jugoslávie, Středomoří, Skandinávie či Londýna.

Do módy už tehdy přicházely dovolené u moře. Češi objevovali „Slovanskou riviéru“ - tedy pobřeží Jugoslávie. Nejoblíbenější střediska byla na severním Jadranu, v okolí Terstu nebo na ostrově Grado. Ti nároční se vypravovali do Benátek nebo až na ostrov Capri u Neapole.

Ve 30. letech Čedok masivně rostl navzdory hospodářské krizi, ale expanzi zarazili nacisté. Čedok se tehdy mimo jiné podílel na organizaci osmi vlakových transportů do Londýna, ve kterých Sir Nicolas Winton zachránil 669 židovských dětí před smrtí.

V dalších letech ale cestovní kancelář přichází o pobočky, tlumí svou činnost a stává se součástí německého podniku. Pořádá jen jednodenní vlakové výlety a organizuje tuzemské rekreace továrních dělníků.

Cesta monopolního obra

Po skončení války se firma rychle otřepává a obnovuje zahraniční zájezdy, další expanzi ale zabránilo znárodnění. Z Čedoku postupně vyrůstá obří národní monopol na dovolené, který v prvních letech slouží k regeneraci dělníků. Oblíbené se stávají lázně.

V padesátých letech Čedok organizuje i příjezdovou turistiku, má na to dokonce monopol. Kromě toho dostává do správy i jídelní a lůžkové vozy nebo některé lanovky a vleky.

Čedok na sebe kumuluje další a další úkoly, začíná vydávat poštovní známky, hudební publikace, vstupenky na kulturní akce, organizuje dokonce cestovní spoření a přichází s vynálezem vánočních dárkových poukazů.

V začátcích socialismu se cestuje především do Bulharska, Rumunska, Maďarska a Albánie. Zájezdy do Jugoslávie jsou vzácné, jejich doba přichází až v době uvolňování kolem roku 1968.

Monopolní podnik postupně bobtná do velikosti giganta cestovního ruchu, který v rekordním roce 1988 vysílá do zahraničí 710 tisíc lidí.

Trochu jiná exotika

V době uvolňování se mohlo začít cestovat i do kapitalistických zemí - Rakouska, Itálie a Francie. Zarazila to však okupační vojska SSSR. Tuhá normalizační doba sedmdesátých letech přinesla rozkvět jednoho fenoménu - začalo se masově cestovat do laciných kempů. Přispívaly na to odbory i zaměstnavatelé. Za exotické cíle, které ochutnaly spíš stranické kádry, platil Vietnam, Severní Korea a Kuba.

I tak postupně pro většinu lidí přestala být dovolená u moře nedostižným snem. V té době přichází národní podnik se známým sloganem „S Čedokem za hranice všedních dnů“.

Fotogalerie

Čedok se postupně vypracoval do giganta, který měl na konci 70. let přes 90 procent trhu, 166 tuzemských poboček, dvacet zahraničních, 200 hotelů a přes 21 tisíc zaměstnanců.

Kromě toho, že pořádal zájezdy, se například podílel na výstavbě moderních velkokapacitních hotelů v Praze, například Forum a Atrium (dnešní Corinthia Towers a Hilton).

V roce 1990 po pádu železné opony se státní kolos štěpí na více než tisíc cestovních kanceláří. Klientela klesla v roce 1991 ze 710 tisíc na 21 tisíc účastníků zájezdů.

V privatizaci po roce 1996 získává tradiční značku Čedok společnost Unimex. Investovala do poboček, internetového prodeje i autokarů. V roce 2003 Čedok majetkově vstoupil do cestovní kanceláře ESO Travel, specialisty na exotiku. O pět let později kupuje od Unimexu Čedok americká investiční skupina Odien.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.