Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mysleli si, že po válce bída skončí. Příděly ale vydržely dalších 7 let

aktualizováno 
Poslední měsíc války měli formou potravinových lístků obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava nárok na rekordně málo jídla. Tímto „vrcholem“ ale přídělový systém jako takový neskončil - v Československu zůstal v platnosti až do roku 1953.

Potravinové lístky z druhé světové války | foto: ČTK

Část dnešního českého území již byla na konci dubna 1945 osvobozena. Z Moravy postupovala na Prahu sovětská armáda a západočeskou část Sudet začali dobývat Američané. Kromě zuřících bojů a s nimi spojených nadějných zpráv se ale museli obyvatelé Protektorátu vyrovnat i s dalšími každodenními starostmi. 

Mezi ty nepříjemné patřily informace vepsané do přídělových lístků platných od 30. dubna 1945. V pořadí sedmdesáté páté přídělové období, bylo totiž v mnoha směrech úplně nejchudší, které Češi během války zažili. 

Podle historika Pavla Szobiho z pražské Vysoké školy ekonomické se právě v tom částečně naplnila funkce přídělových lístků a jejich poměrně frekventovaná periodicita. „Lístky se vydávaly v měsíční periodicitě právě proto, aby mohly reagovat na různé aktuální nedostatky, na konci války způsobené hlavně kolapsem zásobování,“ vysvětluje Szobi.

Poloviční příděly oproti začátku války

Dospělý člověk tak například na narůžovělém lístku na maso našel stejný počet ústřižků jako v předchozím 74. přídělovém období. To aktuální ale bylo o týden delší a navíc byly čtyři pětidekové a dva pětadvacetigramové lístky otečkovány. 

70 okamžiků druhé světové války

To znamenalo, že na ně jejich držitelé žádné maso nedostanou. Ve výsledku tak měl na měsíc člověk starší 18 let k dispozici 750 gramů masa. Oproti začátku války to byla méně než polovina. 

A podobně to bylo u dalších, takzvaných běžných lístků. Poživatin (tedy v tomto období zejména mouky) si mohl dospělý člověk nakoupit 300 gramů, opět se jednalo o polovinu přídělu ze začátku války. Dávka chleba činila na poslední válečný měsíc 7,8 kilogramu. 

Co se týče mléka, dostal dospělý člověk aršík 28 lístků, z nichž každý byl určen na jeden den a představoval nárok na 1/16 litru - tedy v podstatě na trochu většího „panáka“. Dále měli lidé starší čtrnácti let možnost zpestřit si měsíční jídelníček 140 gramy másla, 80 gramy sádla a 405 gramy umělých tuků. 

Příděly přišly s Němci...

V tomto systému, s poměrně proměnlivými (ale víceméně sestupnou tendenci si udržujícími) příděly žili v tu dobu lidé již 75. měsíc, tedy od října roku 1939. Přípravy na něj začaly ale už za takzvané Druhé republiky. „Tehdy šlo spíše o strach z nedostatku. Spousta průmyslových podniků totiž zůstala mimo republiku a železnice byla zpřetrhaná,“ vysvětluje motivaci na zavedení přídělového systému Szobi. 

Více o přídělech

Popsat a zachytit kompletní vývoj a všechny změny přídělového systému v protektorátním období je nad možnosti a rozsah tohoto článku. Podoba, funkce a příděly na jednotlivých typech lístků se totiž měnily velmi často (někdy i každý měsíc). Velmi podrobně a faktograficky ale tuto problematiku zpracovává Jiří Štěpek v publikaci z roku 2010 Přídělové doklady z období tzv. Protektorátu.

Na více než 450 stranách Štěpek zachycuje jak vznik systému, tak hlavně velmi dopodrobna i jeho podobu pro každé období a každý druh tzv. raciovaného zboží.

Z této publikace hodně čerpá i diplomová práce Barbory Štěpkové Přídělové systémy a jejich právní aspekty na československém území v letech 1939-1953, která zasazuje fenomén do delšího časového prostředí.

Informace sebrané a interpretované v obou těchto pracích byly použity i k přípravě tohoto článku.

To se poté začalo měnit ve chvíli, kdy nad Protektorátem převzala vládu nacistická Třetí říše. „Čechy a Morava se staly velkou potravinovou základnou pro Německo. Mnohem více se vyváželo, než zůstávalo,“ vysvětluje vysokoškolský historik vznik nedostatku. 

Lidé tak museli vždy nejprve „nafasovat” na obecním úřadě aktuální sady lístků a ty potom spolu s penězi (lístky platbu nenahrazovaly) odevzdat předem určenému obchodníkovi v místě svého bydliště. Samotný přídělový systém doprovázely ještě pevné mzdy a pevné ceny. Tržní prvky tak byly potlačeny podobně jako v centrálně plánovaných ekonomikách druhé poloviny století. 

... a vydržely 13 let

Možná ještě horší než snížené dávky na konci války bylo ale zjištění, že ani po osvobození v ekonomické rovině „válečný systém“ nekončí. Ačkoli lidé doufali, že si budou moci co nejdříve opět nakoupit, co chtějí, nebyli ve skutečnosti ani v polovině celé „přídělové fáze“. 

Ta skončila až měnovou reformou v roce 1953. „Hospodářství a zásobování se totiž nedařilo znovu rychle nastartovat. Nebyla to ale jen česká záležitost, na začátku padesátých let přídělový systém ještě stále existoval například i ve Velké Británii,” dodává historik Szobi.

Potravinové lístky z druhé světové války

Potravinové lístky z druhé světové války

Ačkoli se příděly časem zvýšily a částečně pomáhala i distribuce poválečné pomoci, i po roce 1945 nastaly problémy. Jeden organizační a logistický spočíval v tom, že na území sjednoceného Československa fungovaly tři odlišné přídělové systémy - říšský v Sudetech, protektorátní ve zbytku dnešní České republiky a systém Slovenského štátu na území dnešního Slovenska. 

Po skončení války si lidé také dost „užili” s politickým rozměrem přídělů. Ten navázal na podobnou praxi z Protektorátu. Tehdy byli formou bonusů protežováni Němci a naopak s nižšími dávkami museli počítat Židé. Po konci války pak dostali hubené židovské lístky právě Němci. Po nástupu komunistů k moci si zase na větší příděly přišli ti se správným třídním profilem, zatímco uskromnit se musela „buržoazie“ a její potomci.

Autor:


Témata: Protektorát




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.