"Zatím nemáme skutečnou představu, kolik lidí přijde. Počítáme s přílivem v řádu tisíců, ale to je jen nepřesný součet nepřesných čísel," říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Stěžuje si, že jeho předchůdce Zdeněk Škromach bral vstup Rumunů a Bulharů na náš pracovní trh na lehkou váhu.
"Úplně mě vyděsilo, když jsem zjistil, že neexistují žádné prognózy týkající se toho, kolik cizinců by v budoucnu mohlo využívat naše sociální dávky," říká Nečas.
Škromach však tvrdí, že takové analýzy existují. "Ať hledá pořádně, už je tam půl roku," vzkazuje svému nástupci. Podle bývalého ministra by se příliv pracovníků z Balkánu neměl přeceňovat. "Také jsme před třemi lety čekali, že přijdou Poláci, a nic takového se nestalo," říká Škromach.
Jenže mezi rokem 2004 a rokem 2007 je podstatný rozdíl. Polákům se kromě českého pracovního trhu otevřela před třemi lety třeba i Británie. Tam odešly z Polska desetitisíce. Tentokrát však západní Evropa zavřela až na výjimky dveře, takže patříme mezi ekonomicky nejvyspělejší země, které pracovníky z Balkánu přijmou. V Rumunsku i Bulharsku je průměrný měsíční příjem oproti Česku třetinový.
Čeští zaměstnavatelé by levnější pracovní sílu z Rumunska a Bulharska uvítali.
"Pokud by měli dostatečnou kvalifikaci, tak je bereme s otevřenou náručí. Ani by nevadilo, že zpočátku nebudou mít dobrou češtinu," říká například mluvčí Metrostavu František Polák.
Podle rumunského velvyslanectví se k nám však Rumuni nepoženou. "Chtějí hlavně do jižní Evropy, protože se tam snáze dorozumějí," říká tajemník rumunské ambasády Gabriel Mares.
