Nejvyšší růst i dynamiku zaznamenalo ministerstvo u domácností bez dětí, kde měsíčně na jednoho člena připadá 13 919 korun. Naopak členové domácnosti s dětmi a minimálními příjmy museli vystačit s pouhými 3 856 korunami.
Průměrná nominální mzda se meziročně zvýšila o sedm procent a dosáhla tak 19 484 korun.
Mezi regiony se ještě více prohloubil rozdíl ve mzdách. Tradičně nejvyšší mzdy pobírají lidé v Praze. Na druhé straně žebříčku stojí Karlovarský kraj. Nejvyšší dynamika mezd zaznamenalo ministerstvo v kraji Vysočina, naopak nejpomaleji rostou mzdy v Ústeckém kraji.
Ve zprávě uvedlo ministerstvo i výsledky průzkumu sociálních příjmů, které stouply o 10,9 miliardy korun na 178 miliard. Hlavní podíl na růstu měly především dávky důchodového pojištění.
Ve sledovaném období rostly zároveň životní náklady především díky růstu cen bydlení, vody, energií a paliv. Meziročně nejvíce stouply životní náklady domácnostem důchodců, a to o čtyři procenta.
V prvním pololetí lidé ukládali své peníze především na účty stavebního spoření, životního pojištění a důchodového připojištění. Hlavním důvodem byly nízké úrokové sazby na běžných spořících účtech.
