Příjem od jediného zaměstnavatele

- Člověk, který má příjem od jediného zaměstnavatele, nemá s daněmi příliš starostí. Zálohy a konečné vyúčtování daně z příjmu totiž provádí jeho zaměstnavatel. On sám daňové přiznání nepodává Pokud pracovník chce, aby jeho daně byly v již průběhu roku co nejnižší, musí u zaměstnavatele podepsat Prohlášení k dani zpříjmů ze závislé činnosti.

Díky tomu mu bude tento zaměstnavatel již během roku odečítat nezdanitelné částky od jeho příjmu. Mzdové účetní se zároveň starají o správný výpočet zdravotního a sociálního pojištění.

Po skončení kalendářního roku - přesně do 15. února - musí pracovník písemně požádat svého posledního zaměstnavatele, aby provedl takzvané zúčtování záloh na daň z příjmu. Firma se postará o výpočet daně a porovná je s již zaplacenými zálohami.

Vzhledem k tomu, že se mzdy, z nichž se zálohy počítají, v průběhu roku zaokrouhlují, mohou vzniknout podle daňového poradce Antonína Abraháma drobné přeplatky. Větší přeplatky na dani mohou být vráceny zaměstnanci, který poskytl dar na dobročinné účely nebo pokud si jeho manžel či manželka vydělá méně než 35 tisíc ročně.

Z toho plynoucí úlevy na dani se mohou uplatnit až po skončení roku. Pokud je výsledkem přeplatek vyšší než padesát korun, zaměstnavatel jej vrátí ve mzdě nejdéle za měsíc březen.

Případný nedoplatek se nevymáhá. To znamená, že na tomto zúčtování může pracovník jenom vydělat. Povinností zaměstnance je, aby všechny tyto úlevy prokázal a nejpozději do 15. února všechna potvrzení předal účetní.

Například pracovník, který čerpá úvěr ze stavebního spoření či hypotéku, musí doložit skutečnou výši úroků potvrzením od banky nebo stavební spořitelny.

Pokud má zaměstnanec i jiné příjmy, například z pronájmu domu nebo podnikání, nemusí sám podávat přiznání k dani, pokud jeho zdanitelné příjmy z těchto aktivit nepřevýší 4000 korun za rok.

Hlavu si však nemusí lámat ani lidé, kteří si sice přivydělávají, ale jejich příjmy jsou příležitostné a za rok nepřekročily deset tisíc korun. Příkladem může být zaměstnanec, který prodává přebytečnou zeleninu ze své zahrádky. Tyto náhodné příjmy jsou do deseti tisíc ročně od daně osvobozeny, a tak ani tito poplatníci nemusí přiznání podávat.

* výjimkou v této skupině jsou ti, kteří si odečítají ze základu daně úroky z hypotečního úvěru. Tito lidé musí podat daňové přiznání vždy. Pokud mají příjmy jen ze zaměstnání, budou vyplňovat formulář vzor A.

* daňový formulář typu B by měli podat zase ti, kteří mají pravidelné příjmy i z jiných aktivit - například z pronájmu chaty -, a vydělají si tak více než čtyři tisíce za rok. Stejné přiznání by měli vyplnit i ti, kteří získají za jeden měsíc autorský honorář z jednoho zdroje větší než tři tisíce korun.