„Bylo to právě včas. Je to skoro zázrak,“ říká Alex Haruni, čtyřicetiletý majitel vinařství Dalton v oblastí horní Galilee.
Sklizeň začala 16. srpna, dva dny poté, co utichly zbraně znesvářených stran. „Před dvěma týdny jsem byl velice nervózní. Chystali jsme záložní plán - sběr při světlometech. Zaměstnancům jsme chtěli rozdávat neprůstřelné vesty a helmy,“ vypráví Haruni, který začal vinařit před deseti lety a jehož podnik vyrobí zhruba 700 tisíc lahví ročně.
Nejlepší izraelské hrozny pocházejí podle znalců právě z vinohradů na severu země, kde byly přestřelky a raketové útoky nejintenzivnější.
Část vinic Noama Jacobyho zase úřady prohlásily za uzavřenou vojenskou zónu. Kus vinohradu mu pak rozjezdily tanky. Ale jako většina jeho kolegů i Jacoby si pochvaluje, že vyvázl relativně dobře.
„Příměří přišlo v poslední minutě. Každým dalším dnem bych přišel o část úrody Chardonnay. Vinobraní nesmíte propást,“ svěřil agentuře AP.
Izraelské vinařství udělalo za posledních pět let výrazný pokrok. Roční produkce dosahuje třiceti milionů lahví a vláda věří ve zvýšení exportu až na hodnotu 15 milionů dolarů v horizontu tří let.
Vinařství Dalton leží uprostřed oblasti, kam během měsíce dopadlo kolem 70 raket vypálených z Libanonu. Část vinic byla poškozena, tyto škody ale byly omezené. Horší byl pokles zájmu turistů a následný výpadek tržeb.
„Za měsíc jsme přišli na prodejích vína přímo ze sklepa o 50 až 60 tisíc dolarů,“ tvrdí Haruni.
Ve vinařství Tishbi na severu Izraele pořádali ochutnávku i den před začátkem příměří. Sirény ji ale přerušily a hosté museli hledat azyl v protileteckém krytu.
