Švýcaři v nich upozorňují na výsledky vyšetřování možných podvodů v kauze prodeje Mostecké uhelné společnosti s tím, že Česká republika byla při privatizaci dolů velmi pravděpodobně poškozena. A že může mít nárok na část ze zabavených 12 miliard v tamních bankách. Dopisy švýcarské justice má MF DNES k dispozici.
Přesto ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem nereagovalo a tvrdí, že dostatek informací nemělo. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) svou nečinnost vysvětluje tím, že od Švýcarů ani od Vrchního státního zastupitelství v Praze nedostal potřebné podklady k tomu, aby se stát mohl k řízení ve Švýcarsku přihlásit. Nebo aby mohl vyčíslit konkrétní škodu, jež Česku vznikla.
"Několikrát jsme se snažili vyrazit ze státního zastupitelství i od Švýcarů, kdo a co údajně spáchal, abychom stanovili případnou škodu. Nic jsme nedostali," tvrdí Kalousek. Nové důkazy však jeho obhajobu výrazně zpochybňují.
Škodu můžete vyčíslit později, radili Švýcaři
Nový šéf vrchního státního zastupitelství Stanislav Mečl v úterý MF DNES potvrdil, že Švýcarsko opakovaně posílalo do Prahy informace o vyšetřování. A to včetně návodu, jak se má Kalouskův úřad do řízení zapojit. "Švýcaři například dopisem ze 14. července 2011 adresovaným ministru financí nabízeli Česku možnost seznámit se se všemi podklady s tím, že konkrétní škodu lze vyčíslit až později. To považuji za naprosto rozhodující záležitost," uvedl Mečl.
MF DNES má k dispozici dopis švýcarské federální prokurátorky Grazielly de Falco Haldemann z července 2011. Píše v něm, že podle zjištění vyšetřovatelů bylo Česko při privatizaci dolů poškozeno. "Výslechy provedené ve dnech 13. až 17. září 2010 u ministrů vlády, kteří odhlasovali prodej akcií MUS, zdá se potvrzují, že při předmětném usnášení byla Česká republika vystavena podvodu," uvedla prokurátorka.
Ministra Kalouska přitom vyzývá, aby se Česko k trestnímu řízení ve Švýcarsku připojilo. A z jejího vyjádření vyplývá, že není nutné důkladné odůvodnění ani propočítání výše škody. To stát může předložit až během soudního líčení. "Pokud by se Česká republika rozhodla připojit jako civilní účastník, měla by přístup k celému trestnímu spisu, což by jí umožnilo připravit přesné odůvodnění a vyčíslení škody," radí federální prokurátorka.
Ministerstvo i státní zastupitelství však místo toho po Švýcarech chtělo stále další informace ke kauze. Tehdejší šéf vrchního státního zastupitelství Vlastimil Rampula však tvrdí, že postup jeho úřadu byl správný. Na vině je podle něj nedostatečná komunikace ze strany Švýcarů. "Nikdy jsme od nich neobdrželi informaci, k jakému skutku by se měla Česká republika připojit. Jenom laik, který neví, o čem takové řízení je, by se připojil bez dostatečných informací," upozorňuje (rozhovor s Vlastimilem Rampulou čtěte zde).
Žalobci měli být aktivnější, přiznává nový šéf
Jeho nástupce Mečl to však po prostudování kauzy vidí jinak. Kromě ministra financí měli být při zkoumání celé kauzy Mostecké uhelné aktivnější i žalobci. Pomalý postup při vyřizování právní pomoci Švýcarům právě v kauze dolů přispěl k odvolání zodpovědného státního zástupce Ladislava Letka. Mečlovi se nelíbilo, jak vedl své oddělení. "Jedním z důvodů byl i nepříliš aktivní přístup při vyřizování kauzy Mostecké uhelné," přiznal Mečl. Degradován byl i Rampula. Dostal práci v méně prestižním odboru mimo hlavní sídlo úřadu.
Švýcaři vyšetřují prodej Mostecké uhelné kvůli podezření z praní špinavých peněz a podvodu. Podle nich si polostátní firmu koupili tajně její manažeři přímo za její vlastní peníze. Koncem října vyšetřovatelé poslali k soudu sedm lidí, z toho většinu Čechů.
Miroslav Kalousek v úterý oznámil, že podle nejnovější právní analýzy má Česko i dodatečně možnost se do řízení ve Švýcarsku přihlásit, a to jako soukromý žalobce. Do trestního řízení tím však nezasáhne (podrobnosti zde).
