"Státu by měla zůstat zachována pouze povinnost zajistit každému základní zajištění na stáří... Zajištění individuálních potřeb důchodců považuje ODS za soukromou iniciativu občanů," píše v návrhu ODS. "Občanům mladším 45 let musí být jednoznačně sděleno, že svoji životní úroveň ve stáří mají ve svých rukou," dodává Unie svobody.
Politici tvrdí, že na základě nynějších návrhů postaví svůj volební program. "Budeme-li ve vládě, bude penzijní reforma klíčovou částí programového prohlášení," řekl vicepremiér Vladimír Špidla.
Je vám třicet nebo čtyřicet let a přemýšlíte o tom, jak bude vypadat váš důchod? Možná tak, že když si nic nenaspoříte, dostanete od státu nejvýš čtvrtinu své předchozí mzdy. A budete muset pracovat aspoň do 65 let, jinak vám stát přizná ještě méně.
To, co dnes zní jako bláznivé úvahy z pera teoretiků, by už za rok mohlo být vážně míněným politickým programem. Alespoň podle aktuálních návrhů některých parlamentních stran, které jejich zástupci předložili na závěr bezmála dva roky trvajícího rokování o dalším směřování penzijního systému. O něm debatovali ve zvláštní komisi pro penzijní reformu, která tento týden předkládá sněmovně své závěry.
V penzijní reformě, jež je kvůli stárnutí populace problémem celé západní civilizace, zatím Česko na rozdíl od Polska či Maďarska prakticky vůbec nepokročilo. Podle varování Evropské komise či Mezinárodního měnového fondu jde o jeden z největších úkolů pro příští vládu.
"Během příštího roku bychom u vás rádi viděli politický konsenzus v této důležité oblasti," prohlásil před časem vyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian.
Pravicové strany - pokud setrvají u svých dnešních návrhů a získají ve volbách dostatečný vliv - slibují do budoucna velké změny.
Například ODS ve svých dlouhodobých vizích hovoří o takzvaném "jednotném důchodu", který by byl založen na zajištění "rovného přístupu ke všem občanům (podobně jako minimální mzda či životní minimum)". Vyšší příjmy ve stáří by si museli lidé zajistit sami úsporami v penzijních fondech či prostřednictvím životního pojištění.
Rovněž Unie svobody mluví o tom, že jádrem reformy má být "důrazné oznámení", že mladší lidé se nemají spoléhat pouze na státní penzi. Jednou z verzí je zavedení povinného spoření. Část peněz, které při dnešním režimu míří do státní pokladny, by lidé ukládali do soukromých fondů a výpadek státních příjmů by se doplnil penězi z privatizace či z jiných státních příjmů.
Použít na vyrovnání důchodového účtu peníze z privatizace navrhují například také komunisté, jejichž návrhy jsou však v ostatních oblastech zcela odlišné.
Pravice se ve svých návrzích výrazně oddaluje od představ ČSSD, což odpovídá tomu, že nynější vláda se svými recepty na penzijní reformu v tomto volebním období několikrát narazila.
Po debaklu s takzvanými zaměstnaneckými fondy minulý týden odložila další pokusy až na období po volbách. Nutnost penzijní reformy, která zaměstnává i politiky většiny zemí v západní Evropě, podtrhuje hlavně znepokojivá demografická předpověď.
Během příštích třiceti let se má dále zhoršit poměr mezi počtem důchodců a pracujících lidí. I konzervativní vládní odhady hovoří o tom, že k výběru dostatečného množství peněz na důchody by v roce 2030 musela na tento účel putovat polovina mezd.
