"Dohodli jsme se, že bychom měli podporovat ty schopné pracovat bez ztrát. Ale těm, kteří to nechtějí či neumějí, bychom měli dát lhůtu nejméně do konce roku a zprivatizovat je, prodat je těm, kdo pracovat chtějí," prohlásil Lukašenko podle listu Nězavisimaja gazeta po poradě s předsedou vlády o zemědělské politice. Zároveň pohrozil, že předsedy ztrátových kolchozů čeká ztráta šéfovských křesel.
"Experti jsou přesvědčeni, že nejde o nic víc, než o strašení neschopných manažerů," usoudil ruský deník. "Prodej kolchozů by znamenal krach celého běloruského hospodářského modelu a k tomu režim nikdy nepřistoupí. Lukašenko dobře ví, že soukromé vlastnictví by ohrozilo jeho osobní moc," dodal.
Minští ekonomové odhadují, že vláda v nejhorším případě "zatíží" ztrátovými kolchozy úspěšnější zemědělské či průmyslové podniky, jak se to už v Bělorusku dělo; své kolchozy donedávna měla i centrální banka.
Pomohl by příslib podílu na zisku?
Lukašenko během 20 let u moci už mnohokrát prohlašoval, že ztrátovým kolchozům už žádné peníze nedá, ale tyto pohrůžky ještě nikdy nesplnil. Proto lze i nyní čekat, že rozruch vyprchá, dluhy se odepíší a nová várka nenávratných půjček bude následovat.
Ruský deník nicméně poukazuje na to, že je to poprvé, co v běloruském vedení vůbec zazněla idea privatizace zemědělství. O potřebě reformy agrárního sektoru se v Minsku hovoří už déle než rok, uvažuje se i o stimulování manažerů podílem na zisku a na majetku. Nicméně veškerá rozhodnutí se stále odkládají.
Oficiálně bylo v prvním čtvrtletí jen 38 zemědělských podniků ztrátových, ale ekonomové odhadují, že kdyby nebylo státní pomoci, maskované i jako laciné úvěry a slevy na palivo a hnojiva, ve ztrátě by byly až tři pětiny zemědělských družstev.