"Původní odhady jsou už naprosto nereálné. Řešíme nyní, co bude dál a jak upravit výdaje FNM," uvedl člen dozorčí rady Fondu Martin Kocourek.
Fond podle zdroje z jeho vedení očekává, že například nebude moci převést všechny slíbené peníze do Fondu bydlení, ale ani umořit o 20 miliard korun dluh veřejných financí země.
Cena firem se snižuje kvůli poklesu hodnoty telekomunikací na světových burzách, ale i vlivem neochoty investorů zaplatit za české podniky tolik, jak si vláda představovala.
Jde zejména o Komerční banku a České radiokomunikace, tedy firmy, jejichž prodej z rukou státu je ze všech chystaných privatizací nejdále.
| HLASUJTE V ANKETĚ |
V případě Českých radiokomunikací se zřejmě nenaplní ani již snížené představy o výnosu přes dvacet miliard korun. "Kupec, tedy Deutsche bank a Tele Danmark nyní nabízejí částku těsně nad 9 miliard korun a očekávání státu je 10,7 miliardy. ," říká vysoce postavený vládní zdroj.
Stát letos prodá jen čtyři firmy
Za Komerční banku nabízejí investoři o 10 miliard korun méně než se čekalo
Za prodej strategických podniků, které vlastní stát, nabízejí investoři o 170 miliard korun méně než vláda chtěla.
Praha - Státu se ještě letos podaří dokončit privatizaci nejvíce čtyř strategických společností, přičemž výnos z prodeje bude pravděpodobně až o 70 miliard korun nižší než si ministerstva a Fond národního majetku představovaly.
Ministerstvo financí také začalo na vyžádání vlády připravovat nový přehled, jak budou prodeje a tím i příjmy státu letos vypadat, potvrdil pracovník úřadu.
"V letošním roce se podaří dokončit privatizaci telekomunikací, Komerční banky a Becherovky. Pokud jde o Unipetrol, tam očekáváme, že by ještě letos mohla proběhnout soutěž s vyhodnocením výsledků, ale vlastní prodej je spíše věcí začátku příštího roku," uvedl zdroj. Celkem stát očekává za privatizaci strategických firem 330 miliard korun, tedy o 170 miliard méně, než byl loňský odhad premiéra Miloše Zemana.
Největší ránu pro letošní příjmy Fondu národního majetku, očekávané ve výši 168 miliard korun, znamená snížení výnosu z prodeje telekomunikačních firem. Cena sto miliard korun za Telekom je již kvůli stagnaci telekomunikačních trhů pasé. "Nyní to vypadá na 60-70 miliard," uvedl zdroj blízký vládě. Také cena za České radiokomunikace radikálně spadla z dřívějšího odhadu ve výši 30 miliard korun. "Za prodej akcií se nyní čeká výnos mezi 9 až 9,5 miliardy korun, a to na základě konzultací s kupci," uvedl zdroj. Kupcem by se měly stát Deutsche bank spolu s dánskou Tele Danmark..
Energetika: Později
Ačkoliv ministerstvo průmyslu trvá na harmonogramu prodeje elektroenergetiky a plynárenství, který počítá s jeho dokončením ještě letos, zdroje blízké jednáním to vylučují. Především v případě elektroenergetických firem není ani jasné, zda se prodej stihne do voleb v polovině příštího roku. "Šlo by to snad jen v případě urychleného výběrového řízení, kdy by vláda vybídla jen několik firem k předložení nabídek a jedné z nich se rychle dala exkluzivita," uvedl jeden z vysoce postavených zdrojů.
Za největšího favorita pro elektroenergetiku se obecně považuje francouzská Electricité de France, která však namísto očekávaných 300 miliard korun v prvních jednáních s úřady nabídla zhruba 130 miliard korun. "Odmítáme jakákoliv čísla komentovat," řekl zástupce EdF Patrick Luccioni.
Nižší sumu čekají úředníci podle předběžných jednání také za Unipetrol. Očekávaných 16 miliard korun se zatím smrsklo na 7 až 9 miliard korun. Důvodem je, že většina zájemců chce jen části holdingu, nikoliv celek.
Cena Komerční banky, jejíž prodej nyní už stát dokončuje, rovněž neodpovídá původním úvahám až 45 miliardách korun.
Podle důvěryhodných informací se poslední nabídky za balík akcií banky pohybovaly mezi 22 až 30 miliardami korun. Zájemci s vyššími nabídkami, italská UniCredito a francouzská Societe Generale, ovšem současně žádají určité záruky, spíše slevy z kupní ceny pro případ, že situace banky nebude odpovídat stavu, jak je státem a auditorem prezentován.
