Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Privatizaci energetik komplikují povinné odkupy

  22:21aktualizováno  22:21
Osud tisíců menšinových akcionářů elektroenergetických a plynárenských distribučních společností, jejichž majoritní balíky chce stát v nejbližší době prodat, je nejasný. Zatím totiž neexistuje jednoznačný výklad obchodního zákoníku, zda investor, který si nabízené velké spojené balíky akcií v rámci privatizace koupí, bude muset nabídnout zbylým akcionářům povinný odkup jejich podílů, či nikoliv. Ve hře tak zůstávají nejasné desítky miliard korun, které by případně musel nový vlastník energetik na odkup minoritních balíků vynaložit.

Investoři sice mají výjimku z povinného odkupu minoritních podílů při privatizaci státního majetku, v nabízených balících jsou ovšem kromě akcií státu i podíly obcí nebo ČEZ či Transgasu. "Výjimka ani v těchto případech není vyloučena, protože od 1. května 2001 byl v obchodním zákoníku rozšířen výčet osob, na něž se při privatizaci povinnost odkupu nevztahuje.

Konkrétně jde o formulaci 'a další osoby'," uvedla mluvčí Komise pro cenné papíry Radka Procházková. Dříve se výjimka vztahovala pouze na státní organizace, například na Fond národního majetku. Komise pro cenné papíry nicméně hodlá projednávat každý případ jednotlivě, aby nedošlo k nepřiměřenému zvýhodnění velkých vlastníků na úkor menšinových akcionářů.

"Stát nás ale doposud v této otázce o žádné oficiální stanovisko nepožádal," zdůraznila mluvčí komise. Dalším problémem je, že zahraniční investoři, kteří se o velké balíky energetik ucházejí, už nyní vlastní v distribučních společnostech menší podíly. V případě, že zvítězí ve vládním tendru, se jejich podíly zvětší a opět mohou přesáhnout zákonnou hranici pro povinný odkup.

Tou je podle novely obchodního zákoníku kromě zmíněné majority například i dosažení 67 či 75 procent akcií. Balíky státu, obcí a ČEZ nebo Transgasu v distributorech dosahují většinou více než 51 procent, přičemž investoři, jako EdF, E.ON či Ruhrgas, mají sami dalších několik až téměř 40 procent akcií.

Spolu s novým podílem by tak mnohou ze zákonných hranic přesáhli a odkup by měli nabídnout. Privatizační poradci vlády v energetice, společnosti Deloitte & Touche a ABN Amro, ve svých dokumentech pro řídící výbor také uvedli, že tato otázka by se měla jednoznačně ujasnit.

"Počítáme s tím, že odkup minoritních akcií nebudeme muset dělat, ale samozřejmě chceme mít jistotu. Domníváme se tedy, že to bude jasně řečeno například v informačním memorandu," uvedl zástupce jednoho ze zahraničních zájemců.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Plesnivý uzený bok. V potravinách Jany Říkovské inspekce zjistila nevhodné...
Ředěné i plesnivé. Nejhříšnějšími potravinami jsou víno, med či maso

Největšími propadáky v potravinách jsou z pohledu inspekce víno, maso a mléčné výrobky. Medy se na pranýř dostávají jako čtvrtá nejčastější komodita. Zatímco...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.