„Mamí, kup mi Pikaču.“ S touto větou se dnes a denně setkává nejedna matka malého dítěte. Fenomén Pokémon ovládl život mládeže. Dnes už si děti nehrají na zloděje a policisty či na schovávanou, jako tomu bylo dříve, dnes jsou v módě hry na Pokémony nebo na Pikaču. Výkřiky z dětských hřišť „Pikaču, volím si tebe“, „jsi mrtvej, trefil jsem tě Pokébalem“ či „Pika, pika na hlavu, na Pikaču si hraju“ již nejsou jen výplodem chorých mozků žurnalistů, pedagogů či psychologů, ale každodenní realitou, obrázkem běžného života mládeže.
Z mánie, kterou stovky japonských příšerek dokázaly mezi dětmi vyvolat, dnes těží jejich tvůrce, japonský gigant na poli videoher, firma Nintendo. Nové herní konzole umožňující ještě realističtější zobrazení oblíbených kreslených postaviček, nové herní tituly a další licencované předměty, to vše je zdrojem příjmů dosahujících miliard dolarů, které padají do bezedného trezoru Nintenda. Ne všichni se však radují stejně jako tato herní společnost.
V Saudské Arábii a dalších zemích Islámu již totiž Pokémony a vše, co s nimi souvisí, zakázali. Proč? Za obyčejné Pokémonní kartičky by totiž státní úředník v Egyptě utratil jednu čtvrtinu svého měsíčního platu, což by rozhodně nedělalo dobrotu a mohlo by to způsobit velkou vlnu nevole, takže bylo pohodlnější uchýlit se k tomuto kroku a vysvětlit jej náboženskými důvody.
Může být tedy fenomén Pokémon příčinou ekonomické krize i v České republice? Touto otázkou se zabývají na BonusWebu ve své úvaze ZDE.
