Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zopakuje ČEZ balkánský scénář? Nedaří se mu ani s větrníky v Polsku

  15:02aktualizováno  15:02
Polostátní ČEZ zatím marně hledá cesty, jak v zahraničí naskočit do zelené energetiky. V Polsku nyní nefunguje ani jeden z plánovaných větrníků, v Rumunsku jsou zatím jejich příjmy za očekáváním. Těžké to má ČEZ i s akvizicemi v Německu či Francii. Naráží tam totiž na konkurenci finančních investorů.

Větrný park ČEZ v Rumunsku. | foto: ČEZ

Před pár lety museli šéfové polostátního energetického gigantu ČEZ přiznat, že se jim mohutný nástup na zahraniční trhy za éry Martina Romana příliš nepovedl. A teď hrozí, že se situace zopakuje. Firma se za hranicemi pokouší naskočit do perspektivní výroby elektřiny v „čistých“ zdrojích, ale příliš se jí nedaří.

ČEZ v prvním čtvrtletí vydělal deset miliard, o třetinu víc než loni

Nejvíc si ČEZ sliboval od výstavby větrných parků v Polsku. Před necelými pěti lety koupil tamní firmu Eco-Wind, která měla v šuplíku připravenou řadu projektů. Podle původních představ měl letos instalovaný výkon větrníků dosáhnout 3 000 megawattů, tedy zhruba jedenapůlnásobek výkonu Jaderné elektrárny Temelín.

Velké plány však vzaly zasvé, zatím se neroztočila ani jedna vrtule. V pokročilém stadiu jsou nyní projekty s celkovým výkonem jen kolem 120 megawattů, stavební povolení však dosud získal jediný.

Vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost navíc hodlá podmínky pro výstavbu větrných parků zpřísnit, což by podle některých hlasů mohlo úplně stopnout vznik nových větrných farem.

Polská vláda větrníkům od ČEZ nepřeje...

„Současný kabinet není zastáncem výroby z větrných elektráren, chtějí preferovat jiné typy obnovitelných zdrojů,“ připustil šéf ČEZ Daniel Beneš.

Polští politici si podle něj ještě vyjasňují, jakým směrem se v energetice přesně chtějí vydat. Hodně se však mluví o tom, že výrobě elektřiny by měly dominovat domácí firmy – to by dveře pro ČEZ prakticky uzavřelo.

Příliš radosti lidem z ČEZ nedělá ani obří rumunský větrný park Fântânele a Cogealac s výkonem 600 megawattů, dostavěný v roce 2012. ČEZ totiž až do loňského září dostával za dodanou elektřinu jen běžnou cenu bez slibované podpory. Teď už sice výhody formou certifikátů pobírá, proti původním představám je však výkupní cena stále jen třetinová.

„Je to příklad klasické ztracené investice. Ani za současné situace se nedá mluvit o tom, že by se vyplácela,“ říká analytik J&T Michal Šnobr. ČEZ přitom do stavby parku s 240 vrtulemi investoval zhruba 30 miliard korun, v posledních třech letech k nim musel vytvořit opravné položky téměř 12 miliard.

... firma se tak otáčí spíš na západ

Pro ČEZ je přitom nástup do nové energetiky klíčový. Postupně bude třeba nahradit dosluhující tuzemské uhelné elektrárny, které zatím spolu s jadernými elektrárnami táhnou zisky firmy ve výrobě. Manažeři firmy mluví o tom, že během osmi let chtějí kapacitu obnovitelných zdrojů ztrojnásobit.

Moody’s snížila rating ČEZ. Varuje před levným proudem a nejistotou

„Vedle České republiky je pro nás nyní nejzajímavějším trhem Německo,“ říká Beneš. V zemi, která je evropským lídrem v zelených zdrojích, nedávno spojil síly s tamním správcem fondů Aquila Capital, který by měl pro ČEZ vyhledávat investiční příležitosti.

Jenže bude úspěch, když ČEZ vůbec něco dokáže přikoupit. „O každý projekt v oblasti obnovitelných zdrojů, který má garanci od státu, je obrovský zájem mezi finančními institucemi či penzijními fondy. Mají na dosah spoustu levných peněz a firmy jako ČEZ jim nabízenou cenou nejsou schopny konkurovat,“ říká Šnobr.

ČEZ by rád investoval do zelených projektů i ve Francii či Velké Británii. Tam však nepůsobí a musel by si tam teprve budovat pozici.

I přes problémy zisk meziročně stoupl

Snahy o větší podíl obnovitelných zdrojů jsou důsledkem německé politiky „Energiewende“, tedy přechodu k výrobě elektřiny výhradně z obnovitelných zdrojů. Ta se projevuje prakticky v celé Evropě. Dříve ziskové energetické koncerny tak dnes bojují o přežití – hlavním cílem je co nejrychleji se zbavit „špinavých“ zdrojů.

Švédský Vattenfall třeba prodal své německé doly a uhelné elektrárny českému energetickému „hazardérovi“ Danielu Křetínskému (více jsme psali zde). Němečtí giganti RWE a E. ON zase vyčlenili klasické zdroje do samostatných firem, které hodlají prodat.

Na případné rozdělení v podobném duchu se začátkem roku organizačně připravil i ČEZ, zatím však všechno zůstává pod jednou střechou. Čtvrtletní výsledky, které ČEZ v úterý ohlásil, nicméně trh překvapily. Čistý zisk stoupl meziročně o 32 procent na téměř deset miliard korun – i přes výrazný pokles velkoobchodních cen, za něž ČEZ prodává elektřinu, kterou vyrobil ve svých elektrárnách (o výsledcích jsme více psali zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.