Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Minimální mzda netrápí jen šoféry. Němci kontrolují Čechy i na veletrzích

  16:57aktualizováno  16:57
Problémy s vyplácením minimální mzdy, kterou po českých firmách vyžadují úřady v Německu a ve Francii, mají kromě kamionových dopravců také například firmy vysílající zaměstnance na veletrhy nebo na odborné konference. I na ně se podle výkladu německého práva vztahuje povinnost vyplácet zaměstnancům německou minimální mzdu.

(Ilustrační foto;) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Na úterní konferenci k problematice změn ve vyplácení mezd zaměstnancům pracovně vyslaným do ciziny to řekla Gabriela Černá, specializující se na účetní a personální poradenství firmám v oblasti takzvaného MiLoG, tedy německého zákona o minimální mzdě.

„Německá strana kontroluje to nejjednodušší. Kontrolují veletrhy i šoféry,“ uvedla Černá. Německo zavedlo plošnou minimální mzdu 8,50 eura (230 Kč) za hodinu na počátku letošního roku, Francie se k uplatňování podobného pravidla připojila od července. Zatímco německým úřadům může zaměstnavatel doklady o vyplacené mzdě poslat zpětně, ve Francii musí mít každý zaměstnanec pracovní pověření u sebe včetně pracovní smlouvy.

Český řidič kamionu dostal ve Francii pokutu. Měl příliš nízkou mzdu

Možnost vyžadovat i po českých firmách v zahraničí vyplácení tamní minimální mzdy vyplývá z dvacet let platné evropské směrnice, která stanovuje podmínky, za nichž mohou v zahraničí pracovat takzvaní vyslaní pracovníci. Podle výkladu českého ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se ale tato povinnost v případě dopravců nevztahuje na tranzitující řidiče nebo na řidiče, kteří do Německa vezou zboží na základě smlouvy s českým objednatelem, uvedl Matěj Gragárek z odboru EU a mezinárodní spolupráce MPSV.

Podobně tak například přednášející na konferencích nebo zmínění zaměstnanci vyslaní na veletrhy nemají podle Gregárka zpravidla smlouvu s žádnou německou firmou nebo jiným subjektem, a nelze tak na ně pohlížet jako na vyslané pracovníky, kteří mají na minimální mzdu nárok.

Komise rozpory šetří

Přestože Německo nebo Francie považuje nedávné legislativní změny za způsob, jak donutit zahraniční firmy dodržovat dlouhodobě platná pravidla o minimálním odměňování, podle tuzemského ministerstva práce ale podstatně rozšiřují skupinu pracovníků, na které se původní směrnice vztahuje.

Zda-li německé a francouzské nařízení neodporuje zásadám svobody poskytování služeb a volného pohybu zboží, už šetří Evropská komise. Ta v polovině letošního roku uvedla, že plně podporuje zásadu minimální mzdy, domnívá se ale zároveň, že německé a francouzské systematické uplatňování těchto předpisů na všechny dopravní operace na jejich území zmíněné svobody nepřiměřeně omezuje. Přestože české firmy tak v současnosti mohou být ve Francii nebo Německu pokutovány, podle MPSV se mají proti těmto rozhodnutím odvolávat a počkat na konečný verdikt komise.

Smyslem je naše firmy vytlačit z trhu, říká šéf sdružení autodopravců:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.