Proč do Himálaje na vlastní pěst?

Mám zkušenosti ze dvou cest do Nepálu, kde jsem byl měsíc v roce 1998 na treku okolo Anapurny a v roce 2000 stejně dlouho na treku k Everestu. Pro průměrně zdatného českého turistu, který se domluví anglicky a nehodlá zdolávat vrcholy, je podle mého názoru lepší cestovat samostatně, ovšem vždy s nějakým partnerem, který pomůže například v případě horské nemoci. Za hlavní výhody samostatného cestování považuji úsporu okolo 10 tisíc korun, pokud porovnávám své náklady na cestu s cenou cestovní kanceláře. A také možnost lepšího poznání místních lidí. Na individuální cestě si mohu vybírat trasu sám, a hlavně přizpůsobit tempo cesty únavě, adaptaci na nadmořskou výšku i místní stravu. Hlavní nevýhody individuálního cestování pocítí turista, který neumí anglicky. Tímto jazykem se domluví téměř všichni Nepálci v turisty navštěvovaných oblastech, ale jiný světový jazyk místní neumějí. Ve shánění letenky, zařizování víza a samostatném pobytu v Nepálu problémy nevidím. Letenku u nás prodává spousta leteckých společností i cestovních kanceláří, vízum obdrží každý při příletu do Nepálu na letišti automaticky. Tak jako všude v Asii není problém sehnat ubytování a dopravu, místní se nabízejí sami. Ceny v Nepálu bohužel kvůli zvětšujícímu se počtu turistů rychle rostou, ale obecně je tam levněji než u nás. Platí, že čím je člověk výš, tím je tam dráž. Celkové měsíční náklady na ubytování, stravu a místní dopravu nepřesáhly 20 tisíc korun. K nákladům je potřeba přičíst ještě letenku za 22 tisíc korun, poplatek za očkování a cestovní pojištění. Na výměnu peněz je dobré s sebou vzít dolary, mezinárodní platební karty ani šeky nelze využít, pokud ano, tak pouze omezeně v hlavním městě. Karta se však může hodit, je-li nutný převoz z hor do nemocnice vrtulníkem. Záchranný vrtulník občas nevzlétne (a nepřesvědčí ho ani naléhavost situace), když nebude mít jistotu o úhradě nákladů. Do hor je lepší mít drobné bankovky, mohlo by se stát, že při placení nebudou mít domorodci nazpět. V Nepálu jako v celé Asii se smlouvá, v Káthmandú téměř všude - v případě ubytování, taxíků, v obchodech se suvenýry - kromě restaurací a prodejen potravin. V horách jsou ceny ubytování a stravy pevné.