Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka Irsko aktuálně žádnou finanční pomoc nepotřebuje. "Finanční situace Irska není kritická. Vláda nemá problémy s likviditou a nepotřebuje si půjčovat na trhu s dluhopisy zhruba do poloviny příštího roku," říká ekonom.
Problém je ale v tom, že investoři přestali Irsku důvěřovat a stahují peníze z tamních bank. To může zemi donutit k tomu, že o finanční pomoc nakonec bude muset požádat. Jen aby uklidnila situaci.
To samé může potkat zadlužené Portugalsko, které včera oznámilo, že se bez finanční pomoci zřejmě neobejde. Ani jedna země ale podle Marka není tak předlužená, aby dopadla jako Řecko.
"Irsko potřebuje stabilizovat bankovní sektor, bez výdajů na záchranu bank je ale rozpočet stabilizovatelný. Podobně Portugalsko již podniklo velmi tvrdé kroky, aby postupně dalo své státní finance dohromady," říká Marek.
Evropská centrální banka skupuje dluhopisy ve velkém
Velké země v čele s Německem si od případné finanční pomoci slibují, že úroky dluhopisů problémových zemí, které v posledních dnech atakují maximální hodnoty, poklesnou a uvolní ruce Evropské centrální bance. Ta totiž, aby růst úroků snížila, dluhopisy ve velkém skupuje. Jen minulý týden za ně utratila téměř 25 miliard korun a týden předtím zhruba 17,5 miliardy korun.
Investoři zvažují nákup dluhopisů podobně jako finanční instituce, které se rozhodují o poskytnutí půjčky. Čím je půjčka rizikovější, tím vyšší úrok za ni chtějí. Pro stát to v důsledku znamená vyšší náklady na obsluhu státního dluhu a horší možnost vymanit se z dluhové spirály.
"Nedůvěra trhů se tak může stát sebenaplňujícím proroctvím. Z tohoto úhlu pohledu by dávalo smysl, aby Irsko, případně i Portugalsko, požádaly o pomoc EU a MMF a zastavily spekulace o možnosti státního bankrotu. Otázkou je, zda má Evropský stabilizační mechanismus fungovat právě tímto způsobem, tedy aktivně reagovat na tržní nálady," uvedl Marek. Ujistit investory by podle něj měly spíše vlády jednotlivých zemí rozhodnými a rychlými kroky k udržitelnosti vládních financí.
Nápad preventivní finanční injekce se nelíbí ani Junckerovi. Připomněl, že záchranný fond eurozóny, do nějž země platící evropskou jednotnou měnou přispěly 440 miliardami eur (zhruba 11 bilionů korun), neslouží ke snižování výnosů z dluhopisů, ale má pomáhat zemím, které jsou bez peněz. To není případ Irska, které má dostatek financí až do léta příštího roku.
"Dokud Irové o pomoc nepožádají, nejsme oprávnění se jakkoliv zabývat teoretickými žádostmi. Pokud jde o nápravu rozpočtových schodků, irské úřady mají situaci pod kontrolou," uvedl Juncker.
