Procházka: Ničeho jsem se nedopustil

Bývalý náměstek generálního ředitele IPB Libor Procházka, kterého v úterý policie obvinila z úvěrového podvodu, odmítá, že by se ve své funkci dopustil něčeho nezákonného. "Rozhodně odmítáme, že bychom se něčeho měli dopustit. Já to vnímám jako transakce, které byly v souladu s bankovními pravidly," řekl bezprostředně poté, co opustil republikový úřad vyšetřování, kde se podrobil výslechu. Podle policie spáchali Procházka a sedm dalších lidí úvěrový podvod za více než sedm miliard korun při prodeji akcií Plzeňského Prazdroje.

Policie obvinila dohromady osm lidí
Obvinění potvrdila ve středu mluvčí republikového úřadu vyšetřování Soňa Jindráková. Policie obvinila hlavního režiséra obchodů IPB Libora Procházku a jeho kolegu Aladára Blaase.

Z vedení firem Bankovní holding, Czech Trade, České pivo a Prosper International, které sloužily jako prostředníci při prodeji akcií finanční skupině Nomura, stíhá policie šest lidí.

Nebyl jsem zbaven mlčenlivosti, říká Procházka
Procházka uvedl, že u výslechu nemohl ke konkrétním bodům vypovídat, protože jej nucený správce IPB nezbavil mlčenlivosti. Informace o jednotlivých finančních operacích jsou totiž předmětem bankovního tajemství.

Podle Procházkova obhájce Richarda Malečka dokument od nuceného správce trpěl totiž formálními nedostatky. „Výslech sice proběhl, ale my jsme nemohli vypovídat, protože vyšetřovatel nikoli vlastní vinou nebyl vybaven po formální stránce řádným povolením ke zproštění mlčenlivosti pana inženýra Procházky,“ vysvětlil advokát.

Obvinění je nepochopitelné, řekl ve středu Sokol

Advokát Tomáš Sokol, který pravděpodobně převezme obhajobu Blaase, reagoval: „Bez důkladného vysvětlení ze strany policie se mi to obvinění jeví jako naprosto nepochopitelné.“ Procházkův obhájce Richard Maleček byl ještě stručnější: „Do výslechu nebudeme nic komentovat.“

Obvinění lidé se jako zástupci uvedených firem podle vyšetřovatelů podíleli na transakcích v Praze, na Kajmanských ostrovech a v Nizozemsku. Jejich účelem podle textu policejního obvinění bylo získat pomocí nepravdivých údajů o skutečném účelu půjčky od IPB skrytý úvěr 7,2 miliardy korun na nákup akcií Plzeňského Pivovaru, tyto akcie pak od banky koupit a převést skupině Nomury.

Co je „skrytý úvěr“?
Nikdo ze zúčastněných stran dosud nebyl schopen vysvětlit, co se myslí pojmem „skrytý úvěr“. „Narušilo by to vyšetřování,“ řekl policista, který zná podrobnosti případu, ale nepřál si zveřejnit své jméno. Nomura podle policie své dluhy dodnes nesplatila a bance vznikla ztráta. Například obviněná Hana Benešová z Českého piva pracuje pro tuzemské zastoupení Nomury.

Šéf její pražské kanceláře Eduard Onderka odmítl obvinění podřízené komentovat: „O ničem nevím.“ Policista nevyloučil, že kvůli prodeji pivovaru mohou být obviněni další lidé. Transakce z let 1997 až 2000 patří k nejspletitějším obchodům, na které ČSOB narazila po loňském převzetí IPB z nucené správy.

Nomura si nechala peníze z pivovarů „na horší časy“
Důvod, proč IPB nedostala zaplaceno, je následující. Nomura získané akcie prodala jihoafrickému pivovaru SAB zhruba za 22 miliard korun. Devět miliard korun měla na konci řetězce různých zahraničních společností a fondů získat od Jihoafričanů IPB.
Nomura si však pro případ pádu IPB kryla i tuto částku speciální smlouvou. O její existenci se veřejně nevědělo a netušila to ani Česká národní banka.

„Šlo o pojistku,“ řekl dříve šéf londýnské Nomury Randall Dillard. Po uvalení nucené správy na IPB loni v červnu uplatnila Nomura smlouvu a snaží se získat peníze od SAB pro sebe. Nástupce banky, ČSOB, by naopak od Nomury dostala zhruba 43 procent akcií bývalé IPB, které jsou podle některých odborníků prakticky bezcenné.

Firmy zastupující zájmy ČSOB a zájmy Nomury vedou o devět miliard korun od Jihoafričanů spor u londýnské arbitráže. Případný neúspěch zvýší o stejnou sumu ztrátu státu ze záruk, které poskytl ČSOB při koupi IPB.

Kauzy Libora Procházky

   29.4.1997 - Generální ředitel IPB Jiří Tesař a jeho náměstek Libor Procházka byli v dubnu 1997 vyšetřovatelem obviněni ze zpronevěry a porušování závazných pravidel hospodářského styku. Vyšetřovatel podal státnímu zástupci podnět k vypracování návrhu na jejich vzetí do vazby. Dozorčí rada i představenstvo IPB obvinění Tesaře i Procházky ostře odmítlo s tím, že se „nemohou zakládat na pravdě“.
   30.4.1997 - soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 vzal do vazby generálního ředitele IPB Jiřího Tesaře a jeho náměstka Libora rocházku. Soud na oba uvalil vazbu kvůli obavě, že by mohli vlivňovat svědky. Vyšetřovatel potvrdil, že obvinění Jiřího Tesaře a Libora rocházky z vedení IPB se týká podezřelého nákupu většinového podílu nadhodnocených akcií společnosti Vojenského projektového ústavu-DECO, jejiž jediným majetkem je lukrativní nemovitost v Jindřišské ulici v Praze. Na tomto obchodě je podezřelé to, že IPB koupila akcie podniku za přibližně 180 mil. Kč a za 1 akcii zaplatila bezmála 6000 Kč, čkoli její hodnota na burze činila pouze 2500 Kč.
   2.5.1997
- vrcholní představitelé IPB Jiří Tesař a Libor Procházka htěli údajně oupí většinového podílu ve VPÚ-DECO obohatit elgického majitele této společnosti Jean-Claude van Gansena. Uvádějí o Lidové noviny.
   20.5.1997 - Tesař a Procházka byli propuštěni z vazby, oba budou tíháni na svobodě.
   30.5.1998 - náměstek generálního ředitele IPB Libor Procházka měl podle TV Nova připravit drobné akcionáře investičních fondů 1. Investiční o více něž 200 mil. Kč. Nova to uvedla s tím, že policie případ vyšetřuje jako trestný čin zněužívání informací v obchodním styku.
   1.9.1998
- vyšetřovatel podle informací Práva po 16 měsících zastavil trestní stíhání bývalého generálního ředitele IPB Jiřího Tesaře, jeho náměstka Libora Procházky a belgického podnikatele Jean-Claude van Gansena. O zastavení trestního stíhání rozhodlo koncem července 1998 Městské státní zastupitelství v Praze, které tak akceptovalo pokyn vrchního státního zastupitelství v Praze.
Zdroj: čtk