Prodej energetik? Složité

Prodej elektrárenské společnosti ČEZ spolu s šesti distributory elektřiny, s nímž počítá vláda příští rok a od něhož si slibuje výnos v řádu stovek miliard korun, se může značně zkomplikovat. Předběžné podmínky prodeje, které jsou pro investory klíčové, jsou totiž tak rozsáhlé, že někteří zájemci z řad velkých světových firem zvažují, zda do připravovaného tendru vůbec půjdou.

"My jsme nikdy neřekli, že do soutěže určitě půjdeme. Říkáme, že bude záležet na stanovení podmínek, a tam je zatím mnoho neznámých," říká Miroslav Píše z firmy E.ON Bohemia, která je dcerou německého gigantu E.ON.

Také americká AES, jež je svým obratem druhá největší mezi energetickými firmami světa, zatím s účastí v tendru váhá. "Podmínky privatizace jsou tak složité, že máme velmi silné obavy, zda bude transparentní. Pokud se to nevyjasní a firmám se navíc nepodaří udělat před vlastním tendrem účelová konsorcia, tak se třeba nepřihlásí nikdo," domnívá se zástupce AES Frank Fridrich.

Základní podmínky, které má podle vládního scénáře potencionální investor v elektroenergetice splnit, jsou zhruba následující: - mít dostatečnou finanční sílu, a to takovou, že jeho roční obrat je trojnásobně vyšší než obrat ČEZ a šesti distributorů elektřiny dohromady - to znamená více než 300 miliard korun; - mít zkušenosti s jadernou energetikou; pokud by přitom stát zvolil investora, který by je neměl, pak by sám musel převzít odpovědnost za jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.

Další doporučení k vymezení investorů pak požadují, aby měli zkušenost se spojením celého řetězce, tedy od výroby přes přenos, distribuci až po konečný prodej elektřiny. Firma by také neměla pocházet ze zemí, jako je Rakousko či Norsko, jež nemají jaderné zdroje, ale ani ze zemí, kde byl jaderný program do budoucna ukončen - to je například Švédsko a Německo. Dodatečně byl vládou schválen požadavek, aby se investor zavázal k odběru českého uhlí minimálně po dobu 15 let. Ročně by měl vykoupit 35 milionů tun, což je do budoucna celá těžba hnědouhelných firem.

Ministerstvo průmyslu, které většinu kritérií prosadilo, na nich také trvá. "Jsou závazná tak, jak byla formulována v příslušných usneseních vlády. Podmínky mají motivovat takové investory, již budou pro naše podniky skutečně strategickými," sdělila mluvčí úřadu Anna Stárková. Mluvit do kritérií nebude mít možnost ani mezinárodní poradce, kterého si chce vláda vybrat do poloviny února. Jeho role bude podle ministerstva "pomáhat státní správě a Fondu národního majetku při vyhodnocování nabídek investorů a s přípravou kupních smluv".

Stanovená kritéria tak dopředu vylučují menší evropské firmy, ale i giganty - například britský National Power nemá jadernou energetiku a integraci celého řetězce, americký AES rovněž nemá s jadernou energetikou zkušenosti a německý E.ON pochází ze země, kde vláda rozhodla s atomem skoncovat.

Šance však svítají francouzské státní firmě Electricité de France, která je v Evropě považována za jadernou velmoc a odpovídá i finanční velikostí. Právě společný postup s Francouzi podle některých zdrojů může být vstupenkou do privatizace. "Navázání určitého partnerství nevylučujeme, ale nepřejeme si k tomuto tématu více vyjadřovat," sdělil šéf českého zastoupení EdF Patrick Luccioni.