Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prodejte nám plyn, naléhá Evropa s Českem na Ameriku

  10:00aktualizováno  10:00
Evropa včetně Česka řeší, jak se rychle zbavit závislosti na plynu z nevyzpytatelného Ruska. Alternativou je břidlicový plyn z USA. Dovozu zatím brání zákony a slabá infrastruktura. Ukrajinská krize zvýšila šanci, že by plyn z nalezišť Severní Ameriky mohl v budoucnu zásobovat i tuzemské domácnosti.
Těžba břidlicového plynu v Pensylvánii. Ilustrační snímek

Těžba břidlicového plynu v Pensylvánii. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Přes obrovské zásoby v USA se plyn odtud zatím do Evropy téměř nevyváží. Až hrozby Ruska, na jehož surovinách je Evropa z velké části závislá, mění situaci.
Americký prezident Barack Obama i přes nevoli amerického průmyslu slibuje uvolnit celní bariéry a zaplavit tak Evropu břidlicovým plynem. Pomoci by k tomu měla smlouva o volném obchodu mezi EU a USA, na které se mezi oběma kontinenty pracuje.

Díky smlouvě by se proces udělení povolení na vývoz plynu do Evropy výrazně zjednodušil. Místo několika let by získání licence k exportu trvalo jen pár měsíců.

"Evropa se snaží v dohodě o transatlantické celní unii dosáhnout toho, aby Amerika vyvážela břidlicový plyn," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Za zjednodušení vývozu a změnu americké legislativy se zasazují i čeští diplomaté.

Mnozí experti včetně ministra Mládka však brzdí předčasnou euforii. Spuštění dovozu plynu z USA totiž není záležitostí několika měsíců. „Reálně nelze očekávat, že by bylo možné z USA ve větší míře vyvážet plyn dříve než za čtyři pět let,“ míní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Tankery, terminály, plynovody

Jediný způsob, jak dostat plyn do evropských plynovodů, je jeho zkapalnění a přeprava lodí přes Atlantik do evropských přístavních terminálů, kde se opět přemění na plyn.

Náklady na transport však jeho cenu více než zdvojnásobí a zatím - z českého pohledu - není vybudována ani potřebná infrastruktura. Ačkoliv přístavních terminálů na kapalný plyn je v Evropě už 23, všechny se nacházejí na západě a jihu kontinentu.

Kde jsou v Evropě terminály LNG

Pro Česko je důležitý terminál v polském městě Świnoujńcie. Ten by měl být dokončen po třech letech výstavby letos v prosinci a podle státní energetické koncepce by do Česka mohl zkapalněný plyn směřovat skrze plánovaný plynovod Stork II z terminálu. V první fázi se však do Polska počítá s dodávkami plynu z Kataru, plyn z USA by tam mohl začít směřovat až po otevření amerického trhu.
Česko v roce 2013 pokrývalo dovozem z Ruska zhruba 75 procent své spotřeby, průměr za celou Evropu je třetina. Ani americký plyn Evropě nezajistí úplnou nezávislost na Rusku, jeho význam však bude výrazně menší než teď.

Plyn z USA chtějí i Japonci

Evropa nicméně není jediná, kdo má zájem o plyn z Ameriky. "Lze předpokládat, že část případných exportů z USA bude směřovat mimo Evropu, především do Asie, kde jsou mnohdy ceny plynu ještě vyšší než v Evropě," upozorňuje Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.

Podle šéfa společnosti RWE Supply &Trading Wolfganga Peterse se Američanům vyplatí díky lepším cenám vyvážet plyn především do Pacifiku a Evropa tak je pro ně méně atraktivní. V Evropě by dovozci při odečtení nákladů na zkapalnění a dopravu vydělali podle RWE na jedné megawatthodině dvě eura, v Japonsku by si přišli na 18 eur.

"Náklady na dopravu jsou skrze Panamu do Tokia přirozeně větší než přes Atlantik do Rotterdamu. Přesto je to mnohem atraktivnější. Takže cena v Asii musí buď klesnout, nebo v Evropě vzrůst," říká Peters, podle kterého však podobný vývoj v nejbližší době nehrozí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.