Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Solární paradox: rekordní vedra zbrzdila výrobu energie ze slunce

  4:59aktualizováno  4:59
Fotovoltaické elektrárny potřebují ze slunce hlavně svit, méně už však teplo. Jsou-li hodnoty na teploměru příliš vysoké, efektivita klesá. Produkce elektřiny během nejteplejšího letošního víkendu tak nebyla o moc vyšší než na začátku jara.
Solární elektrárna. Ilustrační foto

Solární elektrárna. Ilustrační foto | foto: AP

Uplynulý víkend byl zatím nejteplejší v letošním roce. Vedra vysoko nad hranicí 30 stupňů Celsia potěšily prodavače zmrzliny, nápojů nebo provozovatele koupališť. Méně důvodů k radosti však měli překvapivě majitelé solárních elektráren, jejichž byznys je na slunci přímo závislý.

Například jedna z elektráren přední společnosti v oboru Photon Energy vyrobila minulou sobotu mezi 12. a 13. hodinou odpoledne 1,29 megawatthodiny. To je jen o 0,02 megawatthodiny víc než 9. dubna. A to i přesto, že počátkem července dosáhly hodnoty na teploměrů 34 stupňů, zatímco v dubnu jen 13.

Mimořádnou produkci nezaznamenala ani společnost ČEZ Distribuce, která elektřinu z obnovitelných zdrojů odebírá. Podle mluvčího společnosti Ladislava Kříže produkovaly letos solární panely nejvíc elektřiny v závislosti na regionu mezi 29. květnem a 11. červnem. Tedy ve dnech, kdy se teploty pohybovaly mezi 24 až 27 stupni. „Vedra z uplynulého víkendu rekordní výroby nepřinesla,“ konstatoval.

Při vysokých teplotách klesá napětí. Riziko představují i bouřky

Důvodem je, že příliš vysoké teploty solárním panelům na bázi křemíku příliš nesvědčí. „Stejně jako se musí chladit například čipy v počítačích, tak i pro solární elektrárny není vysoká teplota ideální. Při vyšších teplotách nepatrně stoupá objem proudu protékající panelem, zároveň však významněji klesá napětí. Jelikož výkon je vyjádřen součinem těchto dvou hodnot, ve výsledku to znamená pokles výkonu panelu,“ vysvětluje Vladimír Hochman, který má v dceřiné společnosti Photon Energy Operations na starosti provoz a údržbu elektráren v Česku a na Slovensku.

Podle něj může teplota panelů při 35 stupních ve stínu dosahovat až 70 stupňů, což znamená snížení výkonu v závislosti na typu panelu o víc než devět procent. Vedle toho hrozí i další technologické potíže: střídače nestíhají chladit, mohou shořet i pojistky.

Jak navíc upozorňuje Hochman, po mimořádném horku obvykle následují bouřky. Výkyvy tepla vedou k destabilizaci přenosové soustavy a také blesky mohou elektrárnu poškodit. Pro provozovatelé solárních elektráren tak není nejoblíbenějším ročním obdobím léto, ale jaro a podzim.

Pokles výkonu při velmi vysokých teplotách je také jedním z důvodů, proč se v poslední době částečně upouští od megaprojektů, jako je výstavba obřích fotovoltaických elektráren na Sahaře. Jako ideální se naopak jeví klimatické podmínky v jihoafrických horách, kde slunce svítí denně po mnoho hodin, teploty však zůstávají nízko.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.