Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kontroverzní miliardáři: Stane se nájezdník Icahn ministrem financí?

  16:10aktualizováno  16:10
Carl Icahn toho za svou kariéru stihl hodně. Z bezohledného nájezdníka, který násilně přebírá a vysává firmy, se stal oslavovaným aktivistickým investorem, jehož tweety zvedají hodnoty Applu o miliardy. A Donald Trump by ho chtěl za ministra financí.

Aktivistický investor Carl Icahn. | foto: Profimedia.cz

Za pár dní osmdesátiletý Icahn ovládá majetek v hodnotě necelých 19 miliard dolarů. Vlastní spoustu nemovitostí, telekomunikační firmu XO Communications nebo provozovatele kasín a hotelů Tropicana. Investorskou legendu, jednu z předloh pro postavu Gordona Gekka v kultovním filmu Wall Street a pětatřicátého nejbohatšího člověka světa, z něj ale neudělaly tyto firmy.

Proslul hlavně svým působením ve společnostech, které založil a vybudoval někdo jiný. Icahn v nich koupil většinou nejprve minoritní podíl. Teprve potom se je snažil buď ovládnout a využít (osmdesátá léta na Wall Street) nebo je s podporou ostatních menších akcionářů donutit k lepším výsledkům a tím pádem zhodnocení vložené investice (poslední roky v technologických firmách).

Tomu prvnímu se říkalo nájezdnictví, firmy to velmi nelibě nesly a pečlivě to sledovala Komise pro cenné papíry (SEC). To druhé se nyní nazývá investorským aktivismem. A Icahnovi a jemu podobným se za to tleská.

S titulem z filosofie na Wall Street

Carl Celian Icahn se narodil v roce 1936 do židovské učitelské rodiny v newyorském Queensu. Bakalářský titul z filosofie získal na prestižní Princetonské univerzitě. Následně se dal na studia medicíny, která ale i kvůli službě v armádě nedokončil.

Na začátku šedesátých let se tak Icahn ocitl na Wall Street jako broker. V roce 1968 založil svou první společnost Icahn & Co. O deset let později začal s nájezdnictvím, tedy snahou (více či méně úspěšnou) o násilné převzetí společností tím, že skupoval její podíly přímo od akcionářů a do vedení postupně nastrkal své lidi. S nimi následně různými prostředky přetvořil společnosti ve svůj - v prvé řadě finanční - prospěch.

On a další nájezdníci - jmenujme třeba Victora Posnera a Nelsona Peltze - budili po pár letech u managementů korporací takovou hrůzu, že podobný efekt jako jejich konkrétní kroky měla pověst, která jim předcházela. V roce 1984 tak už Icahnovi jen stačilo, aby vedení výrobce pneumatik B. F. Goodrich oznámil, že nakoupil necelých 5 procent jejich akcií. Management vyděsila představa odolávání Icahnovi natolik, že mu radši nabídl zpětný odkup akcií se čtvrtinovým bonusem. To všechno jen za slib, že dá Icahn společnosti aspoň na pět let pokoj.

Zatímco Icahn tak prakticky bez práce uzavřel pěkný obchod, pneumatikáři na sebe snahou ututlat tuto nepříliš příznivou transakci, ještě - jak referují například dobové New York Times - poštvali vyšetřovatele ze SEC.

Rozebrání oblíbených aerolinií

Když se ale následně manažeři z B. F. Goodrich dívali na to, co dělá Icahn s aerolinkou TWA, mohli si ještě gratulovat. Paradoxem je, že Icahn ovládl jednu z nejvýznamnějších amerických aerolinek i proto, že se vedení spolu s odbory snažilo předejít tomu, aby je koupil jiný nájezdník - šéf Texas Air Frank Lorenzo. Proti němu tehdy prý i Icahn ještě vypadal dobře. Zdání ale klamalo.

Že Icahnovým cílem, tak jak předeslal, byl profit, se ukázalo jako neoddiskutovatelné. Nešlo však o profit firemní, ale jeho vlastní. Ovládnutí TWA Icahnem byl totiž učebnicový příklad dokonalého a dokonaného nájezdnictví.

Icahn si půjčil velké množství peněz, aby mohl aerolinku, která byla tehdy oslabena změnou regulací, koupit. Tento svůj dluh následně splácel hlavně tím, že prodával konkurenci veškerá atraktivní aktiva společnosti, která se prodat dala. Nebo třeba tím, že stáhl firmu z burzy. Díky operaci z roku 1988 Icahn zbohatl o 469 milionů dolarů a firmu zároveň zadlužil 540 miliony.

Je ale nutné uznat, že z odstupu se dění na turbulentním leteckém trhu hodnotí mnohem snáze než tehdy. Například i New York Times psaly na sklonku roku 1990 o prodeji cenných slotů na londýnském letišti Heathrow jako o transakci, kterou se Icahn nejspíš připravuje na převzetí konkurenční Pan Am.

To se ale nestalo a ke konci roku 1992 TWA ohlásily bankrot. Následně rezignoval na svou funkci i Icahn a firmu většinově ovládli věřitelé. To ale rozhodně není konec příběhu.

Letenková dohoda snů

Co čert nechtěl, jedním z věřitelů - s pohledávkou na 190 milionů dolarů - byl totiž sám Icahn. Aby se ho ostatní věřitelé-majitelé TWA nadobro zbavili (a také proto, že firma těch 190 milionů prostě neměla), přistoupili s ním na dohodu, která do dějin vešla jako Karabu ticket agreement. Jak to přibližně o dekádu později hodnotí St.Louis Magazine, věřitelé tím “obětovali farmu, krávy i farmářovu ženu”.

Dohoda totiž umožnila Icahnovi po osm let (od roku 1995 do roku 2003) nakupovat se slevou 45 procent libovolný počet letenek na lety TWA, které využívají přestupu v St.Louis. Může si s nimi nakládat jak chce, nesmí je ale prodávat přes překupníky. Smlouva ale vůbec nepočítala s tím, že nabývá na síle síť jménem Internet.

A tak si Icahn založil web Lowestfare.com a na něm protáčel své výhodné letenky s přirážkou, která byla stále ještě velmi atraktivní pro koncové zákazníky. Jak později spočítaly American Airlines, které zdevastované TWA koupily v roce 2001, stála aerolinky tato Icahnova finta 100 milionů dolarů ročně.

Dva zmíněné případy - jak B. F. Goodrich, tak i TWA - jsou jen zlomkem z desítek více či méně dokonaných pokusů o využívání korporací ve svůj prospěch, kterých se Icahn ve své bohaté kariéře dopustil. On i další “nájezdníci” pokračují ve svém tažení i dnes. Vzhledem k tomu, že se ale v devadesátých letech firmy i regulátoři sérií opatření proti jejich nejpoužívanějším fíglům obrnili, musel i Icahn změnit taktiku.

Z nájezdníka aktivistou

Nyní se někdejším bezohledným nájezdníkům říká aktivističtí investoři. Místo hledání právních skulinek a nepřátelského ovládání firem volí na první pohled transparentnější metody - z pozice minoritních akcionářů vyvíjejí tlak na představenstva firem a nutí je zefektivňovat řízení a výkony společností.

Jak si například v roce 2012 povšiml Bloomberg, aktivističtí investoři tak sice zůstali postrachem pro vedení firem, ale stali se hrdiny pro ostatní malé akcionáře. Situace, kdy se managementy zabarikádovaly před nájezdníky pomocí umělého oslabování cen akcií nebo zlatých padáků totiž nenahrává ani stávajícím malým akcionářům, jejichž záměrem je generovat výnos (často krátkodobý) ze svých investic.

A ti tak snahy Icahna a spol. vítají. Hlavně proto, že viděli výsledky firem, ve kterých se aktivisté angažují.

Sám guru Icahn se takto například na konci minulé dekády (byť neúspěšně) pokoušel přimět vedení Yahoo, aby se nechalo koupit Microsoftem. Velkou trefou pro Icahna naopak byly akcie americké internetové televize Netflix. Jeho angažmá mezi lety 2012 a 2015 se mu podle Bloombergu vrátilo na výnosu okolo 1,6 miliardy dolarů.

Mocné tweety

Proměnu Icahnovi image tak výborně ilustruje například jeho tweet ze srpna 2013, kdy oznámil, že přes svou hedgeovou společnost koupil významný podíl v nejcennější firmě světa Apple. “Věříme, že společnost je výrazně podhodnocená,” dodal. Ostatní investoři zareagovali s nadšením, díky čemuž poskočily akcie o téměř pět procent a dohromady se zhodnotily přibližně o 17 miliard dolarů. Desítky milionů tím papírově získal i sám Icahn, který je jedním z nejvýznamnějších akcionářů firmy.

13.srpna 2013 v 19:21, příspěvek archivován: 06.února 2016 v 14:56

We currently have a large position in APPLE. We believe the company to be extremely undervalued. Spoke to Tim Cook today. More to come.

Připomeňme, že když o necelých třicet let dříve Icahn oznámil, že vlastní významný podíl v B. F. Goodrich, zástupci ostatních akcionářů mu zaplatili de facto výpalné za to, že jim je prodal zpátky.

V Applu se vůbec chová Icahn k vedení velmi přátelsky a málokdy opomene pochválit cestu, kterou se Tim Cook a jeho lidé ubírají. Ani to mu ale nebrání klást na ně ještě větší nároky. Například hned po zveřejnění svého podílu řekl pro Reuters, že firma by měla začít vykupovat zpět velkou část svých akcií, aby tím zvýšila jejich cenu.

Loni v květnu potom ještě Icahn zopakoval v menším měřítku akciová kouzla prostřednictvím Twitteru. Když totiž zveřejnil dopis Timu Cookovi, ve kterém mimo jiné píše, že si akcií Applu cení na téměř dvojnásobek tehdejší ceny, zhodnotil tím její hodnotu na burze o další miliardy (a hodnotu svého podílu o další destítky milionů).

18.května 2015 v 16:00, příspěvek archivován: 06.února 2016 v 14:58

Think you will find our latest letter to @tim_cook re $AAPL interesting: http://t.co/w6e9XvWptb

Proti levné ropě i Warrenu Buffetovi

To ale byl také jeden z posledních momentů, kdy Apple připisoval. Přibližně od poloviny loňského roku totiž akcie slábly a jejich cena se propadla o necelých třicet procent, až dokonce Apple ztratil výsadní postavení nejhodnotnější veřejně obchodovatelné firmy na světě (více o tom, že ho předstihla matka Googlu Alphabet, jsme psali zde).

Kromě toho Icahn přes své hedgeové fondy vlastní podíly i v několika firmách, kterým uškodila levná ropa. Ve výsledku tak pro něj byl rok 2015 nebývale ztrátový. A začátek roku pokračoval stejně špatně. Podle Bloombergu se od ledna Icahnovo jmění smrsklo o 1,2 miliardy dolarů.

„Nepopírám, že jsem loni přišel o peníze. Ale při aktivistickém investování musí člověk být ochoten držet pozice po delší dobu. Podobná zakolísání už nastala i v minulosti,“ okomentoval to sám Icahn začátkem tohoto týdne v rozhovoru proThe Wall Street Journal.

Icahn v tom ale není sám, jak dokazuje S&P U.S. Activist Interest Index, který od loňska sleduje výkon firem, v nichž drží podíly právě aktivističtí investoři. Celý index za poslední rok poklesl o více než 31 procent.

Další nebezpečí se navíc může valit na aktivisty ze strany velkých institucionálních investorů. Jak totiž také nedávno uvedly Financial Times, zástupci největších finančních investorů - jako třeba Warren Buffet nebo šéf JP Morgan Jamie Dimon - již mají za sebou několik schůzek, na kterých se snaží vyvinout a následně navrhnout pravidla, která by zabránila aktivistům, aby jim komplikovali život.

Ministrem financí prezidenta Trumpa?

I tak je ale pravděpodobné, že o legendárním investorovi Carlu Icahnovi hodně uslyšíme i po jeho 80. narozeninách, které oslaví 16. února. A je tu dokonce určitá šance, že to napřesrok bude v roli, kterou by mu donedávna opravdu nikdo nepřisuzoval.

Klíčem k jeho další profesní reinkarnaci totiž může být jeho přítel Donald Trump. S tím ho mimochodem nespojuje pouze záliba v realitním a hazardním byznysu, ale i fakt, že také jeho bývalou manželkou byla imigrantka z Československa. Zatímco Trump byl patnáct let ženatý s lyžařkou Ivanou Zelníčkovou, Icahnovou první ženou byla československá baletka Líba Trejbalová. S tou má dceru Michelle a syna Bretta, který jde v jeho šlépějích a působí ve vedení jeho fondů.

Ale zpět k Trumpovi. Když loni začínal svou kampaň na republikánskou prezidentskou nominaci, zmínil se, že by si jako ministra financí přivedl do Washingtonu právě Icahna. Ten to zprvu s díky razantně odmítl, aby o pár týdnů změnil názor. Opět k tomu využil Twitter, když pochválil Trumpův výkon v televizní debatě slovy: „Po včerejší debatě jsem se rozhodl přijmout Donaldovu nabídku stát se ministrem financí.“

07.srpna 2015 v 20:09, příspěvek archivován: 06.února 2016 v 15:05

1/3 After last night’s debate I decided to accept @realDonaldTrump offer for Secretary of Treasury.

V listopadu ale zase - jak zachytila například CNN Money - záměr popřel. „Nikdy nebudu ve Washingtonu dělat žádného ministra,“ řekl. Nutno dodat, že zároveň v únorových primárkách v Iowě utrpěl dosavadní lídr průzkumů Trump porážku a jeho nominace, natož vítěztví ve volbách, se povážlivě vzdálily (více jsme psali zde)

Ať tak či tak, nezbývá asi než doufat, že pokud aktivní kmet znovu změní svůj názor a Trump zároveň celé volby vyhraje, bude Icahn spravovat federální rozpočet jiným způsobem, než jak to činil třeba v aerolinkách TWA.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.