Michael Bloomberg. | foto: Profimedia.cz

Bloomberg dobyl Wall Street i New York. Možná se pokusí i o Bílý dům

  • 26
Ta zpráva ze začátku týdne vlastně ani nemohla nikoho překvapit. Bývalý newyorský starosta a mediální magnát Michael Bloomberg podle médií prý vážně zvažuje, že se zapojí do boje o Bílý dům. Není to poprvé, co se o jeho kandidatuře spekuluje. A možná ani naposledy. Miliardář se aktivně o politiku zajímá, prosazuje například přísnější kontrolu zbraní, což je v USA jedno nejdiskutovanějších témat.

Bloomberg kandidaturu na prezidenta opakovaně odmítal. „Nebudu kandidovat na prezidenta. Tečka. Konec příběhu,“ prohlásil před americkými novináři v roce 2010. Jenže televize CNN před pár dny přišla s tvrzením, že si Bloomberg nechal objednat průzkum, jaké by mohl mít šance.

„Chybí zodpovědnost...chybí ochota soustředit se na velké věci.“

Je jasné, že do předem prohraného souboje nepůjde. Ostatně volební systém ani nedává nezávislým příliš šancí uspět proti republikánskému či demokratickému kandidátovi, byť by byli mnohem slabší.

Život třiasedmdesátiletého Bloomberga ukazuje, že nerad dává všechna vejce do jednoho košíku. Ostatně svou životní filozofii kdysi popsal na dobrém příkladu: „Dobrý obchodník se nesmí bát říci si o objednávku. Je jako chlápek, co vejde do baru a osloví každou pěknou holku s dotazem: Nechceš se se mnou vyspat? Spousta dívek ho odmítne, ale se spoustou se také vyspí.“

Mezi světovými boháči mu podle časopisu Forbes patří 44. příčka s odhadovaným jměním 36,3 miliardy dolarů.

Potomek židovských imigrantů

Bloomberg se narodil před třiasedmdesáti lety v Bostonu v židovské rodině s ruskými předky. Ve svém životopisu se nezapomíná pochlubit, že si za studií musel přivydělávat například jako hlídač parkoviště. V roce 1966 nastoupil čerstvý absolvent Harvardu jako makléř na Wall Street do investiční banky Salomon Brothers. Jen o pár let později se stal jejím partnerem.

Když banku na začátku 80. let koupila společnost Phibro, musel se Bloomberg s desetimilionovým odstupným poroučet. Za 15 let získal však obrovské zkušenosti a hlavně přesně věděl, co investiční banky na Wall Streetu potřebují nejvíc. Informace. Přesné. Rychlé. Detailní.

Za miliony z odstupného nepodnikl cestu kolem světa, ale založil agenturu na poskytování informací pro finanční instituce. Dnes zaměstnává přes 15,5 tisíce lidí ve 192 pobočkách po celém světě. Firma má přes 325 tisíc předplatitelů, kteří mohou na agenturních terminálech sledovat burzovní informace v reálném čase. Bloombergovy plány nenaboural ani rychlý vzestup internetu, počet předplatitelů se zvyšuje i nyní.

Z agentury do čela metropole

Bloomberg vedl agenturu dvě desetiletí. Jenže na konci 90. let mu to začalo být málo, lákala ho politika. Ač dlouhá léta demokrat, v roce 2001 se rozhodl utkat se o křeslo newyorského starosty za republikány. Imponovalo mu tažení tehdejšího republikánského starosty Rudyho Giulianiho proti zločinu. I to, jak se choval po zničení „dvojčat“.

„Žádné jiné místo nezosobňuje amerického ducha jako New York.“

Giuliani Bloomberga nakonec podpořil - a tahle těžká váha mu ve volbách pomohla. O čtyři roky později už kandidoval za demokraty a do třetice šel do voleb jako nezávislý. Nakonec šéfoval důležité metropoli dvanáct let. Jeho časy na radnici jsou ovšem kontroverzní. Proti původním slibům například škrtal v rozpočtech, kde se dalo.

Přestože Bloomberg prohlašuje, že se do boje o Bílý dům nehodlá pustit, vůbec to nemusí znamenat, že se to nakonec nestane. Když před dvěma lety opouštěl newyorskou radnici, také na potkání vyprávěl, že se přece nikdy nevrátí do vedení agentury, že už se bude věnovat jen svým koníčkům a charitě.

Stačilo devět měsíců a vše bylo jinak. Bloomberg se vrátil jako uragán, vyházel pár klíčových lidí. Společnost se mnohem víc rozkročila. Základ sice dál tvoří poskytování byznysových dat a zpráv z finančních trhů, ale Bloomberg se stále více snaží oslovit i jiné publikum, než jen burzovní makléře a investiční analytiky. Stačí se podívat, jakou proměnou v poslední době prošel web jeho agentuy Bloomberg.com.