Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Nepřemožitelný“ Musk narazil, nehoda samořízené Tesly mu zpomalí byznys

  16:00aktualizováno  16:00
Nebyl to právě nejlepší dárek. Nedlouho po oslavě svých pětačtyřicátých narozenin se vizionář Elon Musk, šéf automobilky Tesla, dozvěděl o vyšetřování první smrtelné nehody u autopilotem řízeného auta. Neštěstí může ovlivnit jeho byznys a zpomalit nástup nových technologií.

Elon Musk odpovídá na otázky novinářů na tiskové konferenci čtrnáct dní před první letem společnosti SpaceX k ISS. | foto: NASA (volné dílo)

Tesla je nyní kvůli nehodě (psali jsme zde) pod drobnohledem amerických úřadů. Zkoumají, zda samořiditelné funkce vozu fungovaly správně. Někteří experti předpokládají, že smrt čtyřicetiletého Joshua Browna může vyvolat ostré reakce a kontroverze ohledně bezpečnosti technologie. To by mohlo další vývoj zpomalit.

Nejde přitom o zcela autonomní auto, jaké testuje například Google. Model S od Tesly představuje spíše obdobu autopilota v letadle. Umí udržovat rychlost, vzdálenost i svou pozici v jízdním pruhu, a v případě překážky zastavit.

Automobilka upozorňuje, že řidič by měl po celou dobu sledovat dění na silnici a nevěnovat se jiným činnostem. Ačkoli je funkce stále v testovacím módu, řidiči si ji od loňska mohli aktivovat po upgradu softwaru. A Musk ji hlasitě propagoval, prohlásil, že je lepší a chytřejší, než řidiči-lidé. Podle kritiků však ještě nebyla dostatečně připravena na nasazení do ostrého provozu.

„Měli vždycky tenhle pocit nepřemožitelnosti a možná slibovali víc, než jejich auta mohou zvládnout,“ řekl šéf konzultační firmy AutoTrends Joseph Phillippi deníku New York Times. „Tradiční automobilky říkají, že jsou pět let od chvíle, kdy se jejich auta budou moci zbavit volantu a nechat řídit auto samotné. Možná je čas, aby couvl také Musk,“ dodává.

Spojení automobilky a solárů

Poslední dny nejsou přitom pro Muska příliš šťastné ani z byznysového pohledu. Investory minulý týden rozladil Muskův záměr propojit Teslu s výrobcem solárních panelů SolarCity. Mluví se o střetu zájmů, Musk je totiž šéfem a zároveň největším akcionářem obou firem.

Akcie automobilky zareagovaly na obchod v hodnotě 2,8 miliardy dolarů bezprostředním propadem o víc než 10 procent.

Podle některých analytiků však transakce dává smysl. Akcie SolarCity stály před ohlášením akvizice ve srovnání s loňskem asi třetinu, proto je právě teď dobrá příležitost ke koupi za strany Tesly. Propojení prodejních a marketingových kanálů navíc umožní snížení nákladů - s určitou nadsázkou řečeno, Tesla může nabízet ke každému autu solární panel.

„V budoucnu bude mít Tesla úplné portfolio výrobků, které jí umožní v maximální možné míře uskutečnit přechod od fosilních paliv,“ říká analytik Credit Suisse Patrick Jobin.

Vše v jednom

Muskův sen je jasný. Jde mu o výraznější propojení obou firem, které sázejí na čistou energii. Solární panely na střeše zachytí sluneční paprsky, vyrobenou elektřinu uloží do baterií vyrobených v nevadské Gigafactory zavěšených na zdi garáže, z nichž si pak elektrické auto přes noc energii „vycucne“. To všechno ke koupi v jednom showroomu, pod hlavičkou Tesly.

Snaha propojit obě firmy podle všeho naznačuje, že tento typ udržitelných technologií je těsně před vstupem na masový trh. Ostatně právě i nový, levnější model elektrického sedanu od Tesly, který by se měl začít prodávat v příštím roce, míří na střední třídu. Tesla už na vůz nazývaný Model 3 obdržela víc než 400 tisíc předobjednávek.

V zásadě se však zatím čeká na baterii s dostatečně velkou kapacitou. Jak upozorňuje list Financial Times, v tomto oboru neplatí Moorův zákon, tedy zdvojnásobení výkonu či efektivity během 18 měsíců. Náklady klesají postupně pěti- až sedmiprocentním tempem, navíc se zatím zcela neobejdou bez dotací či daňových úlev.

Po zemi i do vesmíru

U samořiditelných aut na elektřinu však Muskovy sny nekončí. Před třemi lety představil dopravní systém Hyperloop, jehož základem jsou speciální dopravní kapsle, které se pohybují vysokou rychlostí v tubusu. Firma letos v květnu provedla první veřejné testy v nevadské poušti (více o hyperloopu čtěte zde). Původní plány počítají s tím, že Hyperloop zkrátí cestování mezi 600 kilometrů vzdálenými městy Los Angeles a San Francisco na slabou půlhodinu.

Ale Musk se obrací i do vesmíru. V roce 2002 založil společnost SpaceX, jejímž cílem je výrazně snížit cenu cestování do vesmíru a v budoucnu umožnit kolonizaci Marsu. Už dnes vyvinula raketové nosiče, kosmickou loď Dragon a začala s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic.

Musk pochází z Jižní Afriky, v 19 odešel na studia do Kanady a později do USA. Ve svých čtyřiadvaceti se dostal na Stanfordovu univerzitu, ale vydržel tam jen dva dny. Dal přednost vlastnímu byznysu na internetu, který byl tehdy ještě v plenkách. Vytvořil softwarovou společnost Zip2, která nabízela médiím první průvodce.

Ještě před založením SpaceX, Tesly či SolarCity stál v roce 2000 u vzestupu finanční služby PayPal. Když firmu v roce 2002 kupoval eBay, obdržel Musk za své akcie 165 milionů dolarů (ty mu pomohly k založení SpaceX). Dnes odhaduje časopis Forbes jeho majetek na 12 miliard dolarů, což ho řadí do první stovky největších světových boháčů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.