Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo je král Krkonoš Kirnig? Horský patriot i nesmlouvavý obchodník

  18:37aktualizováno  18:37
Málokdo na českých horách dnes realizuje tak masivní plány, jako nenápadný horský podnikatel Richard Kirnig. Zatímco Špindlerův Mlýn zápasí s nálepkou hnízda lobbistů, v Peci pod Sněžkou buduje Kirnig největší areál v Česku. Pumpuje do něj stovky milionů korun ročně.

Horský patriot, odborník na vleky, nesmlouvavý obchodník s pozemky Richard Kiring. | foto: Lukáš UrbanMF DNES

Zatímco novodobé dějiny Špindlu jsou spojené se známými pražskými figurami typu exšéfa ČEZ Martina Romana, či lobbisty Romana Janouška, jméno Richard Kirnig mnohým nic neřekne. Při pozornějším nastudování jeho aktivit je však jasné, že rozhodně nejde o bezvýznamného horského „hokynáře“, který se k místním vlekům dostal náhodou.

Richard Kirnig (47)

Majitel lyžařského areálu Richard Kirnig se narodil v roce 1968 v Hradci Králové, ale vyrůstal v Trutnově.

Později se přestěhoval do Janských Lázní, kde již v 90. letech začal oživovat tamní skiareál. Postupně přidával další. V roce 2012 absolvent trutnovského gymnázia od sportovních svazů získal do nájmu Pec pod Sněžkou. Střediska propojuje a vytváří největší lyžařské centrum v Česku.

Je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase jezdí rallye, lyžuje a věnuje se i windsurfingu.

Horský patriot, odborník na vleky, nesmlouvavý obchodník s pozemky, člověk s vazbami na místní radnice i hoteliéry, kterému není dobré křížit plány. proAlespoň v těchto heslech jej nejčastěji popisují někteří lidé z horského prostředí, kteří na jméno raději hovořit nechtějí. S Kirnigem buď dělají byznys, nebo by rádi začali.

„Jeho vliv sice končí Hradcem Králové, ale o to hlubší znalost místního prostředí má. Nemusí zde budovat vztahy jako pražští podnikatelé, kteří sem přišli před pěti, deseti lety, neboť on je tu má od mládí,“ podává Kirnigovu vizitku místní podnikatel, který nechce uvádět své jméno.

I proto v době, kdy Česká unie sportu rozhodovala, jak naloží se svými lukrativními lyžařskými centry, pro mnohé překvapivě přišla řada právě na místního tvrďáka Kirniga. Kolem přitom kroužili mnohem protřelejší supi s celorepublikovým záběrem, kteří chtěli nejznámější lyžařská střediska v Česku pro sebe.

A zatímco Špindl ovládla dodnes ne úplně přehledná skupina přespolních investorů, Pec připadla právě podnikateli z Janských Lázní. „Přivedl mi ho jeden známý, po pár okamžicích jednání jsem věděl, že je to ten správný člověk. Oboru rozumí jako málokdo, má jasnou vizi a nabídl výborné podmínky,“ pochvaluje si Kirniga šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Sám přiznává, že kolem budoucnosti areálů čelil celé řadě tlaků, zejména na jejich prodej, řešení s Richardem Kirnigem tak považuje za své velké vítězství.

Hráli jsme s otevřenými kartami

Kirnig a jeho společnost Mega Plus, které v té době provozovala sousední menší areály v Janských Lázní a Černém Dole, získala v roce 2012 areál v Peci pod Sněžkou od sportovních svazů na 20 let. Ročně sportovcům platí nájemné 15 milionů korun.

„Překvapila mě při vyjednávání vstřícnost, hráli jsme s otevřenými kartami. Pokud by areál v Peci získal někdo jiný, kdo by nedokázal využít spojení s okolními areály, troufám si říci, že by šlo o fiasko. I nás totiž překvapilo, kolik kostlivců na nás vypadlo. V minulosti se Pec skutečně rozkrádala, parazitovala na ní celá řada lidí,“ říká ke vstupu do Pece dnes sám Kirnig.

A právě v tom byl velký problém. Areál v Peci pod Sněžkou byl na rozdíl od Špindlu ve skutečně tragickém ekonomickém stavu, pamětníci hovoří o tom, že se firma nacházela před ekonomickým kolapsem.

Důvodů bylo hned několik. Kromě některých špatných investic za vlády dlouholetého šéfa Františka Vambery do technického zařízení firmu dusily zejména nevýhodné nájemní smlouvy s místními majiteli pozemků a privátních vleků. Ty si areál pronajímal za pevné ceny, které nezohledňovaly výsledky a přínos pro areál.

Z toho navíc vycházely velmi nepřehledné obchodní i lidské vazby a protichůdné zájmy, které z tamního areálu dělaly rukojmího uprostřed bojiště. I proto Jansta potřeboval někoho, kdo místní vazby dobře zná.

„Oni si myseli, že nás drží pod krkem. Ale když jsme si o tom promluvili, většinou lidé pochopili situaci, ekonomiku areálu a naše možnosti. Většina lidí uznala, že někde šlo o nesmysly. Domluvili jsme se na snížení nájmů tak, abychom se pohybovali v obvyklých cenách. Byly tam i takové perly, kdy jsme za přejezd rolby kolem jedné chalupy platili 70 tisíc korun ročně,“ říká dnes Kirnig.

Každopádně nemovitosti a své vlastní plány v Peci měli třeba majitel vlivné komunikační agentury Bison & Rose Jiří Bis, šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval, či trutnovský podnikatel, spolužák a dlouholetý kamarád Aleše Hušáka Karel Matyska. Zájem o areál svého času projevila také skupina investorů ze sousedního areálu ve Velké Úpě kolem bývalého finančního ředitele Sazky Jana Prádlera. Neúspěšně.

Ročně utrží 350 milionů korun

Kirnig dnes říká, že spory s majiteli pozemků jsou většinou zažehnány. „Dostali jsme se do abnormálně pokřiveného prostředí a museli jsme ukázat naší sílu,“ dodává.

A je zřejmé, že právě to mu jde. Už na začátku 90. let místo studia pedagogiky na vysoké škole, kam po gymnáziu nastoupil, přičichl k horskému byznysu, točil se kolem místních vleků a podnikatelů. Uměl to s penězi, byl silový a zároveň přímočarý, jak vzpomínají pamětníci.

V roce 1996 už byl natolik silný, že dokázal při privatizaci lanové dráhy na Černou horu přetlačit Františka Vamberu z Pece pod Sněžkou. Se společníky založili společnost Mega Plus, která dnes zastřešuje jeho horskou skupinu. Postupně ve firmě získal většinu a jeho aktivity rostly. Zejména skupoval a měnil důležité pozemky.

Zajímavý je také jeho vztah s trutnovským lékařem Petrem Martinovem, který v Janských Lázních provozoval několik vleků, později se přesunul do Černého Dolu. S ním nejdříve válčil, pak se spojili a společně figurovali v několika firmách.

Byť Kirniga, jak sám říká, počet kostlivců v Peci překvapil, na druhou stranu měl vždy o tamním dění dobré informace. Jeho lidé v Peci obchodně operovali, on sám tam chvíli vlastnil několik vleků. A díky tomuto propletenci se pravidelně spojenci měnili v nepřátele a konkurenti v partnery. Tak se třeba stalo, že se ve firmě Markid CZ, kterou vlastní dodnes, potkal s Františkem Vamberou, jindy úhlavním sokem z vedlejší Pece, s Karlem Matyskou i Petrem Martinovem.

Za obdobně turbulentní mnozí popisují jeho vztah s Jiřím Bisem. Počáteční nepřátelství později vystřídala spolupráce. Navíc Bis drží cenné pozemky okolo své Pražské boudy, které budou hrát důležitou roli při dalším propojování Pece s Janskými Lázněmi. Dnes tak lze jejich soužití brát jako čistě pragmatické.

Ke Kirnigovým stabilním spojencům a přátelům patří někdejší šéf Fondu národního majetku Michal Hrubý, nebo pražský developer Martin Kulík, který pro něj postavil luxusní hotel Omnia v Janských Lázních a sám provozuje lyžarský areál v Malé Úpě. Společně chtějí stavět novou Sokolskou boudu na Černé hoře.

Kirnig dnes figuruje v několika firmách, provozuje hotely, půjčovny, restaurace a lanovky v několika krkonošských údolích. Sám denně řeší provozní věci, operuje na svazích a na všechno zblízka dohlíží.

„Postupem času jsem získal většinový podíl a sám jsem na sebe převzal provozní věci. Také jsem převzal některé finanční závazky, osobně ručím za některé úvěry. Logicky pak zodpovídám za rozvoj a strategii firmy,“ hodnotí svojí roli Kirnig.

Jeho firmy ročně utrží přes 350 milionů korun, čistý zisk v souhrnu čítá desítky milionů. Velké plány navíc podporují banky, které z velké části investice financují.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.