Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vyráběly se po milionech, teď boty Snaha hrdě hledají novodobou slávu

  18:55aktualizováno  18:55
Před desítkami let je znal snad každý. Boty značky Snaha se šily v milionových objemech a patřily k českému rodinnému stříbru. S pádem komunismu se po většině výrobních družstvech pod tímto názvem slehla zem. Do dnešních dnů přežil jen výrobce obuvi v Jaroměři, ale i ten strádal. Zašlou slávu značky chce nyní obnovit podnikatel Radim Dvořák.

Továrna společnosti Snaha v Jaroměři. | foto: archiv společnosti Snaha

Šestapadesátiletý pražský podnikatel Radim Dvořák koupil fabriku Snahy v Jaroměři v roce 2008. Ne však kvůli záchraně obuvnické značky, ale kvůli výrobě ochranných pomůcek proti pádu. Se značkou Up One měl velký úspěch doma i za hranicemi.

„Během tří let se nám podařilo prosadit na globálních trzích. Možná jsme zestonásobili obrat a každý rok zvyšovali zisk. V roce 2014 jsme se začali rozhlížet dál,“ popsal byznysmen. Z prováděných průzkumů mu vyšlo, že lidé v ČR si značku Snaha velmi dobře pamatují. Do dosud přehlížených bot proto začal investovat.

Fotogalerie

Miliony spolkla modernizace výroby a drahé CNC stroje, díky kterým není nutné kvůli každému novému modelu nechat vyrobit stovky řezacích strojů. Ve fabrice zaměstnal skoro padesát lidí, nyní plánuje její další rozšíření za více než čtyřicet milionů korun. V oboru, kterému dnešní doba vůbec nepřeje, je to dost neobvyklé. Nejen, že Česko už dlouho není ve světě uznávanou obuvnickou velmocí. České ševce takřka zadupaly do země levné boty z Číny.

Nadšený podnikatel přesto věří, že obnoví lesk značky a boty Snaha zařadí opět do botníků domácností. Předkládá ambiciózní plány. „Technologie, lidi i potenciál máme nastaveny na zhruba jedno procento trhu, tedy 350 tisíc párů bot ročně,“ podotkl s tím, že cíl není nereálný. Ke sto tisícům párů bot, což je hranice rentability, se chce firma dostat už v roce 2018.

Loni prodeje meziročně rostly třikrát až čtyřikrát na dvacet až třicet tisíc párů bot. „Míříme do velkých měst. Máme tam neuvěřitelný úspěch,“ pochvaluje si.

V současnosti české domácnosti nakoupí kolem 35 milionů párů obuvi ročně, firmy v Česku přitom vyrobí jen přes čtyři miliony z nich. Statisícové objemy však dělá málokdo.

Protiváha Bati

Snaha v Jaroměři je jedinou původně družstevní továrnou, která navázala na svou někdejší slávu. První výrobní družstva zakládali soukromí ševci už po první světové válce s cílem konkurovat velkým výrobcům, především Baťovi. Jedno z prvních družstev vzniklo v Brně v roce 1920. Šilo obuv pro vojáky, četníky i městské podniky.

Po celé ČSR postupně vzniklo jedenáct různých Snah. S nástupem socialismu se sice nestaly součástí státního podniku Svit jako Baťovy závody, ale centrálnímu plánování se nevyhnuly. Družstva se začala orientovat na specifickou výrobu. V Karlových Varech na koženou galanterii, v Mnichovicích na sportovní obuv, v Jihlavě na celoroční vycházkovou obuv, v Jaroměři na kozačky a páskovou obuv atd.

Také v současnosti vyrábí fabrika v Jaroměři pouze páskovou obuv. S tou by však díru do světa neudělala. Prozatím si proto nechává šít „plné“ boty u několika smluvních partnerů. V nabídce má kolem třiceti modelů od sandálů až po designové kolekce.

V Česku ještě dnes vyrábějí i další Snahy - v Jihlavě a Karlových Varech - ale žádná z nich už nedělá boty. V Jaroměři od šedesátých let až do revoluce v roce 1989 šili zhruba 200 - 300 tisíc párů obuvi ročně. Celkově v dobách socialismu všechna tato družstva vyrobila pět až sedm milionů párů bot ročně.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.