Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo chce česká letadla? Mocná skupina čínské komunistky milující luxus

  15:45aktualizováno  15:45
O velké průmyslové skupině Wanfeng Auto Holding Group se v poslední době hodně hovoří v souvislosti s investicemi do českého leteckého průmyslu. Méně už se ví, že za holdingem stojí mocná čínská rodina s „hliníkovou lady“ v čele.

Jednou z mála dosud uskutečněných dohod Číňanů je koupě licence na ultra lehké letadlo Alto z produkce české firmy Direct Fly (na snímku Alto 100). | foto: Direct Fly

Pan Wu Liangding je typickým příkladem čínského miliardáře s rudou knížkou první generace. V čele strojírenského holdingu stojí již od konce 70. let, ale až ekonomické reformy ze začátku 90. let mu rozvázaly ruce k novému rozmachu. Z magnáta v oblasti strojů na textilní výrobu se stal mocný patriarcha, jehož rodinné impérium protíná mnoho různých odvětví.

Loni americký časopis Forbes ocenil majetek jeho rozvětvené rodiny na dvě miliardy dolarů, s nimiž obsadil 106. příčku mezi nejmovitějšími krajany. Jeho impérium se koncentruje do významné provincie Če-ťiang, která se nachází jižně od Šanghaje.

Rodina si průmyslovou skupinu rozdělila

Už v polovině 90. let předal jako osvícený lodivod řadu svých aktivit rodinným příslušníkům. Zatímco on si ponechal vedení nad tehdejší vlajkovou lodí multi-průmyslovou společností Zhongbao Corporation, jeho syn Wu Jie převzal kontrolu nad technologickou skupinou Rifa Holding Group.

Městem miliardářů je nově Peking. Boháčů v New Yorku moc nepřibývá

„Wu Jie se zajímá o špičkové moderní technologie, nemá zájem o tradiční průmysl,“ vysvětloval před 13 lety americkému deníku The Wall Street Journal (WSJ), proč vsadil na svého syna, jinak vystudovaného právníka.

Ale tím přeskupování jeho rodinné říše neskončilo. Poměrně mladou část byznysu, která se věnovala zejména výrobě hliníkových dílů pro automobilový průmysl, předal své druhé ženě, Chen Ailian. Ta tak v roce 1993 stanula v čele holdingu Wanfeng Auto Group, který je dnes v Česku znám především svým zájmem o česká letedla.

„Synovi tradiční průmysl nic neříká. Má žena má zase velkovýrobu a tradiční průmysl ráda. Já se zase přikláním k řízení firem obecně. Kdybychom zůstali všichni tři v jedné firmě, bylo by asi velmi těžké se na něčem dohodnout,“ popsal pro WSJ velmi střízlivou úvahu, proč jednotlivé aktivity rodinného byznysu mezi členy raději důkladně rozdělil.

Komunistická funkcionářka se zálibou v luxusu

Sám sedmdesátiletý Wu Liangding se z byznysu spíše stáhl, nejvýraznější tváří rodinného klanu se stala právě jeho žena Chen Ailian, která Wanfeng Auto Group řídí velmi pevnou rukou. Skupina, respektive její dceřiná veřejně obchodovaná společnost Wanfeng Auto Wheels, je dnes jedním z největší producentů hliníkových kol z lehkých slitin pro motocykly a automobily na světě.

Má za sebou také již světově významné akvizice, získala například severoamerického producenta materiálů pro automobilový průmysl Meridian. Investovala také ve Velké Británii či USA. Udává přes 10 tisíc zaměstnanců v několika zemích světa.

Kromě hliníkových kol je dnes skupina rozkročena do dalších oblastí, od robotiky přes stavebnictví až po investice do nemovitostí.

Chen Ailian se stabilně umísťuje v žebříčcích nejvlivnějších žen v Asii, podle čínských médií začínala jako řidička kamionu s menší vlastní výrobou autodílů. Později také získala řadu akademických titulů na prestižních ekonomických školách. Na čínské poměry není překvapivé, že miliardářka Chen Ailian je zároveň aktivní členku komunistické strany, funkcionářskou a delegátkou stranických kongresů. Dáma, která má ráda luxusní módu a jezdí v Rolls Royce, v tom rozpor nevidí.

„Stejně jako dělníci, rolníci, intelektuálové, kádry a vojáci, také soukromí podnikatelé jsou stavitelé socialismu s čínskými rysy,“ uvedla před několika lety manažerka v politicky laděném článku deníku China Daily.

Zatím v Česku podepsali dvě memoranda...

Také ona při budování skupiny vsadila na členy rodiny. Ve Wanfeng Auto Holding Group pracují hned čtyři její synové. Jedním z nich je také Frank Chen, který řídí zatím nejmladší divizi Wanfeng Aviation. Frank Chen je v těchto dnech na opakované návštěvě Česka, kde jedná o možné spolupráci s místními výrobci i technickými školami.

Dvacet miliardářů vlastní víc než 152 milionů Američanů dohromady

„V posledních letech se začali strategicky věnovat i leteckému průmyslu, v jehož rozvoji na čínském trhu oprávněně spatřují velký potenciál. Zorganizovali jsme proto pro vedení firmy několik návštěv České republiky, během nichž se podařilo přesvědčit vedení firmy o tradici a vyspělosti českého leteckého průmyslu,“ říká generální konzul v Šanghaji Richard Krpač.

Ten je jakousi spojkou mezi českými firmami a Wanfengem, jako jeden z mála Čechů se zná osobně s Chen Ailian i jejími syny.

„Wanfeng na oplatku nabízí českým výrobcům finanční zázemí a detailní znalost čínského trhu. Česká letadla tak v budoucnu mohou hrát v Číně podobně významnou roli, jakou již hrají škodovky mezi automobily,“ dodává Krpač.

Wanfeng zatím podepsal s českými partnery dvě memoranda, hovoří se o investicích od dvou do čtyř miliard korun. Za 30 milionů euro chce společně s ČVUT v Česku vybudovat výzkumné a vývojové centrum. Další dvě miliardy korun mají zamířit na akvizice. Ale zatím je to jen teorie.

Prvním skutečně konkrétním obchodem je dohoda se společností Direct Fly, tuzemských výrobcem ultra-lehkých sportovních letadel. Ta Číňanům prodala výrobní licenci jejich letadla pro asijské trhy. Redakci to potvrdil majitel Ivo Lederer, o detailech obchodu se ale bavit nechtěl.

... jinde se ale nedohodli

Ale obecně jsou zatím první dojmy z čínské bohaté společnosti rozpačité. Jednání například nedopadla s dalším výrobcem Jihlavan airplanes. „Nedohodli jsme se. Oni mají nějakou představu, ale jednání s nimi není snadné, moc nenaslouchají,“ říká šéf Jihlavanu Igor Stratil.

Číňané chtějí česká letadla. Na společný vývoj slíbili miliardy

Také dalších několik oslovených expertů a tuzemských podnikatelů v letectví zatím na aktivity Wanfengu koukají s nedůvěrou. „Vývojové centrum za miliardy v Česku nedává moc smysl, nejsou tu na to kapacity. Moc tomu nerozumím, ale možná jen nemáme dost informací,“ říká jiný podnikatel v oboru, který ale nechtěl uvádět své jméno.

Jiní se obávají, že Česko má jen posloužit jako odrazový můstek dál. „Slyšel jsem, že mají za úkol stát se experty na letectví, je po tom v Číně i politická poptávka, neboť Čína bude brzy největší letecký trh na světě. A oni zatím o tomto oboru nic neví. Od nás chtějí hlavně informace,“ říká jiný muž, který je blízko jednání, ale i on raději nechce mluvit na jméno.

Zároveň ale všichni doufají, že to nakonec pro zdejší výrobce přece jen bude i šance, jak se prosadit na asijských trzích. Jasněji může být už tento týden, kdy Frank Chen s českými firmami jedná o dalších obchodech.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.