Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka (17. 6. 2017)

Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka (17. 6. 2017) | foto: Michal Růžička, MAFRA

KOMENTÁŘ: Ekonomický program ČSSD? Krok kupředu, krok zpátky

  • 64
Kolem ČSSD je v posledních dnech pořádné mediální horko. Kromě výměn na vedoucích pozicích plní obsah médií i její ekonomické plány. Na program strany Dobrá země pro život se okamžitě po zveřejnění sesypala vlna kritiky. K jeho střízlivému zhodnocení však ideologické a hodnotící soudy příliš nepomůžou, píše v komentáři Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.

Pěnou dní ČSSD není jen nápad předsedy Senátu Milana Štěcha zvýšit odvody živnostníkům a donutit je tak, aby se stali zaměstnanci. Byť na jeho obranu je potřeba říct, že svými hodně neobratnými výroky v podstatě pouze poukázal na rozbujelý švarcsystém. Ten je však nutno řešit selektivně, chirurgicky, nikoli „plošným odvodovým bombardováním“.

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.

Na sociálnědemokratický program s názvem Dobrá země pro život se okamžitě po zveřejnění sesypala vlna kritiky. Mohli jsme se mimo jiné dočíst, kterak by jeho realizace vedla k „nárůstu závisti a konfliktů mezi skupinami“ (Jan Skopeček, ODS) či kterak je „populistický, socialistický a proti prosperitě země“ (Miroslav Kalousek, TOP 09). To se samozřejmě čekat dalo, ke střízlivému zhodnocení programu však takové ideologické hodnotící soudy příliš nepomůžou.

Pozitivní tón s výhradami

Přitom se jedná o vcelku standardní sociálně demokratický program, ba dokonce s několika pozitivy. Mezi ně patří například tiché opuštění únorového plánu „spravedlivých daní,“ který měl zvýšit daně všem lidem s měsíčním příjmem nad zhruba 49 tisíc korun. ČSSD si evidentně pomalu uvědomuje, že voliči potřebují velké a hlavně pozitivní sdělení. Místo narativu o gigantické korupci, kterou vykoření neposkvrněný miliardářský dobrodinec, hovoří strana o vyšším blahobytu pro všechny.

Kampaň ČSSD má rozhýbat slovenský expert. Ficovi pomohl k triumfu

A tak slibuje, že do roku 2022 bude průměrná mzda 40 tisíc – a právě proto musel únorový slib, který by po splnění takového cíle nutně dopadl na podstatnou část zaměstnanců, zmizet.

Dalším pozitivem je potom snaha o obnovení společného zdanění manželů, jemný posun k majetkovým daním, růst minimální mzdy i 5 týdnů dovolené pro všechny.

U prvního se jedná o rozumnou daňovou úlevu, u druhého o pokus o „zezápadnění“ české daňové soustavy, u posledních dvou de facto o růst podílu práce na celkovém produktu. Ten je v ČR ve srovnání se západní Evropou stále nízký, byť zdaleka ne tak jako na Slovensku, kde je nejnižší v rámci OECD.

Skoro jako komunisté

V předvolebním ekonomickém programu ČSSD však nadále převládají negativa. Předně není jasné, kdo všechny plány zaplatí – sektorové daně, ač vcelku nedistorzní (tzn. paušální, chování poplatníka nemá vliv na jejich výši, pozn. red.), a tudíž optikou daňové teorie rozumné, těžko postačí pokrýt snížení DPH, přídavky pro milion dětí a růst mezd učitelů, zdravotníků či zaměstnanců v kultuře.

Plán ČSSD: Jízdné pro studenty a seniory zdarma. Stát by to stálo miliardy

Ten růst mezd by navíc musel být vpravdě gigantický, pokud by vláda skutečně chtěla dostát slibu, že průměrná mzda naroste do roku 2022 oproti dnešku o nějakých 45 % - uvažujme, že ČSSD neplánuje vysokou inflaci či naordinování růstu mezd soukromým firmám.

Trvání sociálních demokratů na udržení věku odchodu do důchodu a konzervace současného důchodového systému jsou časovanou bombou pro budoucí rozpočty. Jízdné zdarma pro seniory a studenty po vzoru slovenského Smeru Roberta Fica pak populismus par excellence.

Nejhorší je však pachuť nekonzistence. Podobně jako ČSSD „objevila“ problém se svým koaličním partnerem až v roce voleb, působí program jako celek hlavně jako zoufalá snaha přetáhnout levicového voliče, ať to stojí, co to stojí. Nebýt zmínky o NATO mohl by se čtenář místy i domnívat, že čte program KSČM. A to není pro české veřejné finance moc dobrá zpráva.