Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Velká část Čechů díky slevám neplatí daně už dnes, říká daňový expert

  10:16aktualizováno  10:16
Lidé i firmy s vyššími příjmy by si nenechali vysoké zdanění navržené ČSSD líbit, ale snažili by se mu nejrůznějšími kličkami vyhnout, firmy spíše odradí od investování v Česku, myslí si daňový expert Petr Frisch.

Petr Frisch, majitel a jednatel Pro Factum Consulting | foto:  František Vlček, MAFRA

Zhruba 400 tisíc lidí s nadprůměrnými příjmy má platit i o desetitisíce vyšší daně, 600 firem se zisky nad 100 milionů má pak dokonce odevzdat až o jednotky miliard vyšší daně. Daňové změny, které představili v rámci předvolební kampaně sociální demokraté, nízkopříjmovým přilepší o stokoruny, středněpříjmovým o tisícikorunu měsíčně.

„Už dnes velká část Čechů díky daňovým slevám žádné daně neplatí,“ upozorňuje Petr Frisch z Pro Factum Consulting.

Čím je podle vás koncept ČSSD motivován?
Je matematicky konstruovaný tak, aby zaměstnancům do 49 tisíc korun hrubého měsíčně (přesně 48 955 korun, pozn.red.) daně klesly. Je to evidentně motivováno snahou oslovit voliče ČSSD. Kalkulačka na webu ČSSD hlásí lidem s příjmy do 49 tisíc, o kolik si polepší, ale u vyšších příjmů už mlčí a naopak neuvádí, o kolik si dotyčný pohorší. Nízkopříjmoví si polepší o pár stovek, nejvíc si polepší lidé mezi 30 a 40 tisíci hrubého, ať už s dětmi nebo bezdětní.

A odborný pohled na konstrukci samotné progresivní daně?
Kombinaci progresivní daně a superhrubé mzdy jsme tu ještě neměli. Je to další koncept, který budeme zkoušet.

Platí Češi podle vás vysoké daně?
Už dnes velká část lidí díky daňovým slevám a odpočtům žádné daně neplatí, drtivé většině stát na daních naopak vrací. Poplatník s dětmi, manželkou na mateřské a hypotékou, který platí na úrocích 30 tisíc korun ročně při měsíční mzdě 30 tisíc korun, platí daň nula. Nyní si polepší tím, že dostane větší bonus (vratku) na děti.

Kolik lidé berou a jejich podíl na všech zaměstnancích

Příjmy zaměstnanců a jejich podíl na celkovém počtu (pro zobrazení celého grafu rozklikněte)

Na druhé straně lidem s nadprůměrnými příjmy by se daň podle návrhu prudce zvýšila - z hrubého příjmu 100 tisíc zaplatí na dani o 11,5 tisíce víc. Jak podle vás zareagují?
V krátkém horizontu s tím těžko něco udělají, jsou v pozici zaměstnanců, zpravidla u nadnárodních společností. V dlouhodobém horizontu budou tlačit na zvýšení mzdy, budou víc ochotni změnit práci, aby si polepšili na mzdě. Firmám to zvýší i náklady na sociální a zdravotní pojištění, bude to pro ně problém. Navíc když nízkopříjmoví uvidí zvýšení mezd u managementu, budou chtít také víc peněz.

Co to podle vás udělá s ekonomikou?
V horizontu dvou až pěti let to vytvoří tlak na růst mezd, zaměstnavatelé budou mít vyšší náklady, tím pádem i nižší zisky. Může to vést k omezení investic a růstu, do budoucna možná k nižší zaměstnanosti. Na druhé straně vyšší čisté mzdy nízko a středněpříjmových se odrazí ve vyšší spotřebě a podpoře růstu. Těžko říct, co převáží.

Daně podle ČSSD

Do hrubého měsíčního příjmu 30 tisíc korun by podle návrhu ČSSD daň měla být 12 procent, naopak u výdělků nad 50 tisíc korun měsíčně by daň měla být 32 procent. Sazby daně u firem by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. Daně by tak měly podle ČSSD klesnout více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná 19procentní sazba a u příjmů fyzických osob 15procentní.

Mohou to firmy nějak legálně obejít?
Vysokopříjmoví zaměstnanci budou víc motivováni, aby přecházeli na jiné složky odměňování, například podíl na zisku, který se daní patnácti procenty. Nějak reagovat určitě budou, a když si část příjmu přesunou do dividendy, stát by tak od nich mohl vybrat na dani z příjmů ve finále méně.

Fakticky máme ale vyšší daň pro bohaté už dnes - můžete to srovnat s tím, co navrhuje ČSSD?
Lidé s příjmy nad 1,3 milionu korun ročně platí solidární daň - dalších sedm procent z hrubé mzdy nad tuto částku. Pro srovnání to přepočtěme na daň z hrubé mzdy - u takzvaných stropařů (113 tisíc hrubého měsíčně, pozn.red.) to dnes dělá 23,35 procent, návrh ČSSD je daní 32 procenty. To je rozdíl skoro devíti procent. Je také otázka, jak má ČSSD vymyšlené zdanění příjmů fyzických osob z pronájmu a z kapitálových příjmů. Ty se dnes daní patnácti procenty. Pokud by se to započítávalo do základu daně, znamenalo by to u vysokopříjmových výrazný skok ve zdanění u těchto příjmů z 15 na 32 procent.

Jaké jsou v Česku v porovnání se západní Evropou daně z příjmů?
Máme je nižší než většina zemí v západní Evropě, ale na druhou stranu máme spolu s Belgií a Francií jedno z nejvyšších sociálních a zdravotních pojištění. Ve finále nezáleží na výši daně, ale kolik člověku z příjmu zbude čistého.

Dalším návrhem sociálních demokratů jsou vyšší daně pro bohatší firmy. Koho to postihne?
Progresivní firemní daň je stejně jako bankovní sektorová daň zaměřena na firmy s vyšším ziskem, zpravidla nadnárodní. Pět procentních bodů navýšení z 19 na 24 procent je skutečně hodně, to je víc než čtvrtinové zvýšení daně. Je to příliš vysoké zvýšení na to, aby firmy nereagovaly - budou přesouvat zisk do zahraničí. Například vhodným rozúčtováním výdajů na celoevropskou reklamní kampaň. Při prodeji zboží mezi spřízněnými firmami stačí, aby český dodavatel například snížil rozsah záruk a bude mít důvod prodávat za nižší cenu a dosahovat nižšího zisku. Nebo firmy například mohou v daňově výhodnější zahraničí lokalitě vytvořit centra sdílených služeb, kam budou outsourcovat služby všechny firmy ve skupině.

ROZSTŘEL: Je správné více zdanit vyšší příjmy?

Daňová správa ale transakce mezi propojenými firmami kontroluje, nemuselo by jim to projít.
Pravidla o převodních cenách jsou flexibilní - záleží, co si firma před finančním úřadem obhájí a zdokumentuje. Daňová správa nedokáže uhlídat převodní ceny v masovém měřítku. Najít nějakou chybu jí bude stát spoustu času a většinou bude muset akceptovat vysvětlení korporace - strávený čas nebude odpovídat vybrané dani navíc.

Mohlo by to firmy motivovat k přesunu výroby mimo Česko?
To asi nenastane v masovém měřítku, firmy se ale budou snažit vykázat a zdanit nižší zisk. Sociální demokracie hovoří o konsolidovaném zdaňování - u všech firem jednoho vlastníka by se zisky sčítaly a teprve podle toho by se zařadily do příslušného daňového pásma. Chápu, že je to z obavy kvůli účelovému rozdělování firem na menší. Nicméně si dost dobře neumím představit, jak to nastaví. Co když jedna fyzická osoba bude spoluvlastníkem několika firem v různých odvětvích? A co když některá z těchto firem bude ve ztrátě, ale v součtu budou mít zisk přes sto milionů a spadnou do vyšší sazby? Případně může vysoce ztrátová firma ve skupině vysoký zisk ostatních při konsolidovaném zdanění vynulovat a daně tak neplatit vůbec?

Je překopání daňových parametrů pozitivní zpráva pro daňové poradce?Jakékoliv daňové změny znamenají přísun nových zakázek, poplatníci chtějí vědět, jak se na případné změny dopředu připravit. Ale změn je i bez toho dost, například u DPH, takže nové podněty nepotřebujeme. Jsem zastáncem toho, aby se daňový režim neměnil příliš často, i daňařům se v tom hůř orientuje. Raději pomáháme svým klientům dlouhodobě s daňovým nastavením byznysu než s vymýšlením, jak se připravit na úplnou novinku, která by za dva roky mohla nastat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Žďas ve Žďáře nad Sázavou.
Lidí je sice málo, firmy jim ale platy nezvedají, ukazuje analýza

Firmy v Česku neustále žehrají na nedostatek volných pracovníků. Kdo by si však myslel, že se nové lidi pokusí nalákat na výrazně vyšší výdělky, zmýlil by se....  celý článek

Pohonné hmoty (ilustrační foto)
PŘEHLEDNĚ: Benzin zlevnil, nafta klesla o pětník

Cena benzinu po krátké stagnaci opět klesá. Za poslední týden zlevnil o osm haléřů na 29,60 koruny za litr. Nafta je levnější o pětník, motoristé ve středu v...  celý článek

Stav budovy pražského Hlavního nádraží 17. října 2016
V nádražích budou sídlit úředníci i policisté, rekonstrukce se zpožďují

Rok po převodu nádraží z Českých drah na Správu železniční dopravní cesty se opravy železničních stanic rozbíhají pomaleji, než stát původně předpokládal....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.