Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Prohrajeme boj proti infekcím?

  10:00aktualizováno  10:00
Naši dědové a babičky žili v době bez antibiotik, totéž se může stát i našim vnukům. Lidé budou opět bezbranní vůči infekcím. Tak zlověstně varovala Světová zdravotnická organizace (WHO), když před třemi lety zveřejnila zprávu o antibiorezistenci.
Naši dědové a babičky žili v době bez antibiotik, totéž se může stát i našim vnukům. Lidé budou opět bezbranní vůči infekcím. Tak zlověstně varovala Světová zdravotnická organizace (WHO), když před třemi lety zveřejnila zprávu o antibiorezistenci. Podle ní lidstvo čelí novému riziku, že prohraje boj proti infekčním nemocem, protože bakterie jsou stále odolnější vůči antibiotikům, která je dosud spolehlivě likvidovala. Zvládnout mikroby bude zanedlouho prakticky nemožné. Takový je důsledek nadměrného používání antibiotik v lidské medicíně a v chovu zvířat. "Lidé dnes opět umírají na nemoci, u kterých se před čtyřiceti lety předpokládalo, že zmizí z povrchu země," konstatuje americký vědec Stuart B. Levy ve svém díle Paradoxy antibiotik, v němž popisuje, jak se antibiotika od zázračného objevu v roce 1928 používala a zneužívala. Hrozba, že některé běžné nemoci, jako je angína, zánět středního ucha, ale třeba i tuberkulóza, se stanou neléčitelnými, je podle studie Světové zdravotnické organizace reálná. Většina velkých infekčních nemocí začíná pomalu, ale jistě odolávat dostupným lékům, protože bakterie nereagují na léčbu antibiotickými prostředky. Současná antibiotika mohou být za 10 až 20 let neúčinná. "Potřebovali jsme dvacet let, než se vyvinul a začal používat penicilin, a dvacet let také stačilo na to, aby se tento lék stal prakticky nepoužitelný v léčbě některých pohlavních nemocí," hřímá David Heymann, výkonný ředitel WHO pro přenosné nemoci.

Posmrtná pomsta zvířat

Dopad nadměrného používání antibiotik u zvířat je dokázán. Odborníci se obávají například salmonel, které se objevují v odolné formě u chovů v Evropě, Asii a v Severní Americe. Když se v roce 1983 objevila na americkém Středozápadě epidemie salmonelózy, vědci vystopovali přesnou dráhu bakterií od nemocných až k chovu zvířat. Všichni postižení jedli hamburgery ze stejného zdroje: maso pocházelo z farmy, kde dlouhodobě přidávali tetracyklin zvířatům do krmiva, aby urychlili jejich růst. Dvě třetiny pacientů v předchozích dnech braly antibiotika. Co z toho plyne? Používání antibiotik jako prostředku na podporu růstu podporuje vznik a šíření odolných bakterií.

Autor:


Témata: Test iDNES.cz


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brigádnice Eva Pláničková sklízí první dozrávající jahody na plzeňské plamntáži u Kalikovského mlýna
Tristní bilance prodejců jahod na severu Moravy: dva ze tří porušili zákon

Většina obchodníků prodávajících v Moravskoslezském a Olomouckém kraji jahody, jejichž stánky zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušila zákon o...  celý článek

(ilustrační snímek)
Po aféře s kontaminovanými vejci roste zájem o biovejce. Jde o miliardy

Rozbité okno představuje dvě zprávy – špatnou pro majitele, dobrou pro sklenáře. Skandál se zakázaným fipronilem ve vajíčkách z nizozemských velkochovů...  celý článek

Pečený candát se zelím a bramborem je oblíbený hlavně v Alsasku, u nás ho...
Test restaurací u památek: Kuchyně nemyslí na děti, Krumlov je předražený

MF DNES otestovala restaurace u dvanácti nejnavštěvovanějších památek Česka. Polovina jich dopadla velmi dobře, ale našli jsme i doslova nechutná jídla. Kromě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.