Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci opět projednají hazard. Sílí názor, že vyšší daně neprojdou

  10:10aktualizováno  10:10
Projdou vyšší daně pro hazard? Odpoledne budou mít poslanci zřejmě poslední šanci, jak upravit příslušnou vládní novelu. Po nekonečných politických třenicích však sílí názor, že z ostřejší regulace hazardu od příštího roku mnoho nezbude.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Karel PešekMF DNES

„Až teď se v plné síle ukazuje moc hazardní lobby, která využívá různé politické zájmy a spory. Myslím, že nakonec nebude nic, jen dvacet procent navždy,“ tvrdí politik s vhledem do problematiky, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Každá debata o hazardu na půdě Sněmovny je příležitostí k hádkám mezi politickými oponenty a zejména mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a Miroslavem Kalouskem z TOP 09. Naposledy ve středu Kalousek svému oponentovi vyčetl návrh na vyšší zdanění hazardu a ptal se ho, jestli nemá dohodu s albánskou mafií. (více zde)

Dvaceti procenty se daní rozdíl mezi vklady hráčů a vyplacenými výhrami dnes. Podle aktuálního vládního návrhu by od příštího roku měla daň pro kurzové sázky a číselné loterie vzrůst na 23 procent, na hrací automaty dokonce na 28. O rok později pak ministerstvo financí počítá v připravovaném velkém hazardním zákoně se třemi vyššími sazbami: 25 pro sázky, 30 pro loterie a 35 pro výherní automaty.

Ambiciózní plány ministerstva financí, jak zamávat se zisky jednoho z nejbohatších odvětví vůbec (jen loni jím proteklo přes 31 miliard), však drhnou. Aktuální debata kolem daňové novely pro příští rok je toho dobrým důkazem.

Ministr financí Andrej Babiš musel kvůli sporům v koalici přepracovat návrh svého poslance ANO Jana Volného, který počítal s tím, že se v příštím roce zvýší jednotná sazba loterijní daně na 25 procent. Koaliční partneři z KDU-ČSL i někteří sociální demokraté se totiž na poslední chvíli postavili proti. Výsledkem je zmiňovaný kompromis.

Jak Češi sázeli a na jakých hrách hazardní firmy nejvíce vydělávají.

Na úpravě návrhu vydělaly zejména kurzové sázky a číselné loterie, které reprezentují dva tuzemští byznysoví titáni Marek Dospiva, jenž stojí za Fortunou, a Karel Komárek, majitel Sazky. Zejména sdružení Apkurs a její šéf a hlavní lobbista Marek Herman, zastupující největší sázkové kanceláře v zemi, má podle lidí z politického zákulisí na dění ve vládě největší vliv.

Hrací automaty naopak u vlády příliš pochopení nemají, prakticky zakázané je pak údajně jméno senátora Iva Valenty. Ten se snaží budovat centrum odporu vůči vládním plánům v horní komoře parlamentu a má sice největší tým lobbistů, avšak málokterý politik je ochoten se zastávat hracích automatů.

Pokud daňová novela k hazardu projde, trh s hracími automaty a videoloterijními zařízeními příští rok umaže přes dvě miliardy na provozních ziscích. A právě Valentův Synot patří k největším na trhu.

„Se skokovým navýšením daní stejně jako s umělým dělením hazardu na měkký a tvrdý od začátku nesouhlasím a tento názor nemám důvod měnit. Zvláště když díky tomu, že naše skupina působí v řadě zemí, dobře vím, kam podobné restrikce povedou a jaký dopad budou mít na zaměstnanost, podnikatelské subjekty i ekonomiku,“ říká k návrhu Valenta.

„Již ve čtvrtek budu na výboru jako senátor s kolegy diskutovat o rozmachu nelegálního hazardu, který trápí stovky měst a obcí v celé České republice,“ naznačuje Valenta své další kroky.

Neřeší se vůbec nelegální trh, hřímají sázkové kanceláře

Ani sázkové kanceláře přes dílčí vítězství návrhu tleskat nebudou. Pro Fortunu či Tipsport znamená zvýšení daně o tři procentní body snížení provozního zisku o desítky milionů korun. V případě Sazky až o více než 100 milionů.

„Nelegální firmy, které působí v Česku, neplatí dnes vůbec žádné daně. A v roce 2016 se pro ně nic nezmění. Českým legálním firmám, které jsou už nyní zdaněny dvacetiprocentní sazbou, se daně naopak zvyšují na 23 procent. Zpráva vlády je tedy jasná: tomu, kdo poctivě platí daně, je ještě zvýšíme. Ten, kdo neplatí vůbec, bude tolerován,“ říká Herman.

Obdobně hovoří Václav Friedmann, mluvčí Sazky. „Je to nesystémové, neboť to cílí na firmy, které tu poctivě podnikají a platí daně, zatímco nelegální trh vůbec neřeší,“ dodává Friedmann.

Loterijní firmy a sázkové kanceláře nicméně nebojují ani tak o tři procentní body na loterijní dani, které jim přisuzuje vládní novela, jako spíše o vývoj regulace do budoucna. „Pokud návrh zablokují dnes, mají větší šanci, že nedojde ani na velký zákon, který přináší mnohem dramatičtější zdanění,“ hodnotí dění nejmenovaný vládní úředník.

Babiš se nemůže spoléhat ani na občanské aktivisty. Ti po prvotním nadšení vládním návrhům pro změnu vyčítají přílišné ústupky hazardním firmám, které od původních plánů ministerstvo financí udělalo. Třeba náměstek brněnského primátora Matěj Hollan dnes otevřeně říká, že vládní návrhy jsou horší než současný stav.

Ve čtvrtek bude novelu řešit ve zrychleném jednání Poslanecká sněmovna a Babišovi a spol. půjde o všechno. „Počítám s tím, že návrh projde. Nebýt nesmyslných obstrukcí ve Sněmovně, už by byl dávno schválen,“ říká Babiš.



Témata: Hry o peníze




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.