V Anglii lidé promarní podle průzkumu 52 procent pracovní doby, v Rakousku 40, v USA a v Německu 39 procent.
"Maximální dosažená úroveň efektivního využití pracovní doby je 85 procent, potenciál růstu českých podniků je 28 procentních bodů," řekl při prezentaci mezinárodní studie generální ředitel firmy Czipin & Proudfoot Consulting Klaus D. Harrer.
Promarněná pracovní doba je čas, kdy zaměstnanec nepracuje nebo provádí zbytečné činnosti. "Především je potřeba rozlišovat, ten zjevně ztracený čas, kdy pracovník nepracuje, čeká na materiál nebo na zakázku a pracovní čas, který je strávený nějakou činností. Ta činnost je ale zbytečná nebo je prováděna příliš pomalu," vysvětlil Prokop v rozhlase.
Mezi hlavní příčiny neefektivního využití pracovní doby patří podle výzkumu nedostatečné plánování a řízení (41 procent), problémy s řízením a kontrolou (21 procent), špatná pracovní disciplína (13 procent), problémy s informačními technologiemi (osm procent), nedostatečná komunikace (sedm procent) a neodpovídající kvalifikace (šest procent). "Odstranění nebo omezení organizačních nedostatků vytváří značný potenciál produktivity společností," podotkl Prokop.
"Mezi hlavní příčiny v České republice se počítá nedostatečná komunikace. A to jak ve smyslu rozhovorů mezi lidmi, tak ve smyslu vedení porad, efektivnosti porad nebo ve smyslu předávání informací mezi jednotlivými hierarchickými úrovněmi firmy," poznamenal Prokop.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že tři čtvrtiny ředitelů očekávají během letošního roku ve svém podniku nárůst produktivity práce během a 22 procent čeká stagnaci. Prudce ale klesl odhadovaný nárůst produktivity z loňských 18 procent na letošních šest procent. "Tento dramatický pokles optimismu je varovným signálem pro hospodářství," uvedl Harrer.
Očekávání poklesu produktivity pak stoupla z 13 na 25 procent. "Společnost Czipin přitom odhaduje letošní potenciál růstu produktivity práce na třicet procent," informoval Prokop.
Czipin & Proudfoot Consulting, která je vedoucí konzultační firmou v oblasti produktivity práce ve střední Evropě, se při výzkumu obrátila na řídící pracovníky 2700 velkých společností s více než 100 zaměstnanci.