Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Propad ekonomiky se zastaví letos na podzim, říká ekonom UBS

  9:29aktualizováno  9:29
Paul Donovan, ředitel UBS Investment Bank pro globální ekonomiku v Londýně, tvrdí, že na stav před krizí se ekonomika vrátí až za dva roky. Podle něj se finančníci budou regulovat sami a vyplácet si bonusy v závislosti na výkonu banky či fondu.

Paul Donovan, ředitel UBS Investment Bank v Londýně. - Paul Donovan.

Přineslo z vašeho pohledu jednání dvacítky nejsilnějších ekonomik světa velké změny?
Dobrá zpráva je, že Mezinárodní měnový fond bude mít k dispozici více kapitálu. Jeden bilion dolarů je dokonce mnohem víc, než jsme čekali. Jinak summit G20 dosáhl velice málo, všechna ostatní prohlášení ohledně regulace bank, hedgeových fondů nebo protekcionismu jsou velmi neurčitá. Není divu, politici jednali jen 4,5 hodiny a za tu dobu mohl každý ze zástupců dvaceti zemí mluvit nanejvýš čtvrt hodiny. Dojednat regulace v rámci bankovního systému je záležitost na několik let.

Jaký vliv budou mít výsledky jednání G20 na obyčejné lidi, na Čechy nebo Brity?
Pokud v kterékoliv zemi vypukne krize, nemusíme přemýšlet nad tím, jestli si MMF může dovolit té zemi půjčit. Je to dobrá zpráva pro všechny. Třeba problémy v Maďarsku se mohou přenést na banky v Rakousku, odtud se šířit dál do Německa. To může vést dále k obavám o kurz eura, což zasáhne i Británii nebo Ameriku. A půjčky od MMF tomuhle mohou zabránit.

Která jiná evropská země by se mohla ocitnout blízko žádosti o pomoc MMF?
Pomoc od MMF předpokládá, že země má problém s měnou. Mohlo by jít o některou z východoevropských zemí - z Pobaltí a Balkánu (pomoc v regionu už dostala Ukrajina, Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko, Srbsko a Bělorusko - pozn. red.). Určité obavy na trhu panují ohledně Řecka, Irska a Rakouska, kvůli jejich bankovním systémům. To jsou země platící eurem, tudíž jim může případně půjčit i EU.

Státy jako Británie a USA přišly na summit s tím, že by některé země měly dát víc peněz na své protikrizové balíčky. Je to potřeba?
Záleží na té které zemi. V Japonsku to potřeba je, v Evropě jen u některých zemí, ale je otázka, zda si to mohou dovolit. V Británii jde spíše o to, co udělá národní banka, protože skoro každý Brit má hypotéku s pohyblivým úrokem, který se odvíjí od úrokové sazby národní banky. Její změna se proto vždy řeší na předních stránkách britských novin. Lidi zajímá, kolik ušetří.

Mluvilo se také o regulaci odměňování bankéřů. Jak se na to tváří UBS?
Zásahy vlády v takové míře v jednom odvětví jsou nežádoucí, protože způsobují nerovnováhu. Diskutované stanovení stropu pro odměny bankéřů by znamenalo, že nemůžete zaplatit někoho, kdo je skutečně dobrý a znamenal by pro banku výrazný přínos. Banky se zřejmě budou snažit samy odměňovat své zaměstnance způsobem, který podporuje jejich dlouhodobé strategie, iniciativa státu v tomto pravděpodobně není nutná. Zájmy manažerů a akcionářů se navíc sbližují, například se stále více odměn vyplácí v akciích.

Jaký bude osud kritizovaných ratingových agentur, které v minulosti daly optimistická doporučení na problematické cenné papíry?
Nejsou už dnes důležité, trhy jim nevěří. Podle dluhopisového trhu není Francie země s hodnocením AAA, jak ji hodnotí agentury, ale obchoduje se, jako kdyby měla rating zhruba AA-. Řada organizací má dosud ze setrvačnosti nastavené limity tak, že mohou investovat pouze do instrumentů od hodnocení A výš. Stále méně firem je ochotno platit za to, aby je agentury ohodnotily, státy platit nemusí.

Podle některých ekonomů jsou dnes státní dluhopisy předražené. Proč?
Na státním dluhopisovém trhu vzniká bublina. Strach investorů tlačí ceny relativně bezpečných státních dluhopisů nahoru, čímž snižuje jejich výnos. Ten by měl být u amerického dluhopisu splatného za deset let asi 5,5 procenta, podobně jako v případě britských či německých dluhopisů. Jenže dnes je to o dvě procenta méně.

Kdy podle vás dluhopisová bublina praskne?
Tyto dluhopisy zůstanou drahé zřejmě až do roku 2010, pak se vrátí do normálu. Něco podobného se stalo v roce 1994, když výnos z vládních dluhopisů stoupl o tři až pět procent za pouhé dva měsíce.

Jak se dotkne bank v daňových rájích, a to včetně švýcarské UBS, to, že by měly přijít o bankovní tajemství, jak uvedli lídři G20? Odejdou jim klienti?
Bude se klást větší důraz na to, jak jsou jednotlivé banky schopny peníze zhodnotit, než na to, zda jsou v daňovém ráji. Nejsem si jistý, že řešení této otázky je u konce. G20 se na ničem nedohodla, jen vytáhla seznam daňových rájů podle OECD.

Kdy zase světová ekonomika začne růst?
Čekají nás dva hrozné roky, teprve pak se ekonomika začne vracet tam, kde byla před krizí. Předpovídáme tento rok pokles minus půl procenta. Bude to první pokles od roku 1945. Doufáme, že bude alespoň nulový růst ve druhé půlce letošního roku, zhruba na podzim by se mohl propad ekonomiky zastavit.

Do čeho radíte svým klientům v tuto chvíli investovat?
Pro ty, kteří se nebojí rizika a chtějí investovat dlouhodobě, je vhodné nakupovat firemní dluhopisy, které jsou teď levné. Je to proto, že se s nimi moc neobchoduje, nedají se tudíž rychle proměnit zpátky v hotovost. Slibují slušný výnos pro toho, kdo je ochoten je držet do splatnosti. Krátkodobým investorům radím koupit akcie, protože akciové trhy pravděpodobně v příštích několika týdnech porostou. Ale nejde o dlouhodobý trend, následovat bude pokles, ale už ne tak hluboký jako v minulých měsících.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mimořádný sjezd německé SPD. Poslední kancléř strany Gerhard Schröder. (25.6....
Schröder míří do vedení Rosněfti, německého exkancléře jmenovalo Rusko

Rusko jmenovalo bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera do správní rady společnosti Rosněfť, největšího producenta ropy v Rusku. Zastávat bude funkci...  celý článek

Pohled na historickou část Dubrovníku.
Dubrovník plánuje omezit počet turistů. Nápor davů nezvládá

Turistický nápor v chorvatském městě Dubrovníku, v poslední době známém díky seriálu Hra o trůny, ale také filmu Hvězdné války či Robin Hood, začíná být...  celý článek

Britský ministr pro brexit David Davis (vlevo) a hlavní vyjednavač EU  Michel...
Evropská unie ne, celní ano. Za členství v ní ale Londýn nechce platit

Velká Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.