"Není ovšem pravda, že je možné někomu prodat nemovitost, aniž by o tom nevěděl, jak se leckde uvádělo. Dražba začíná až doručením oznámení dlužníkovi, že věřitel chce nemovitost prodat," vysvětluje majitel aukční a realitní kanceláře Ivo Gavlas.
Zákon o nedobrovolných dražbách sice platí již od května letošního roku, ovšem poslanci ho paralyzovali hned o dva měsíce později. Přijali totiž zákon o exekutorech, který vše vrátil do starých kolejí a prodej majetku podmínil rozhodnutím soudu.
Po návratu zákona ze Senátu však včera poslanci neschválili ani senátní, ani svou původní verzi a blokace nedobrovolných dražeb zmizela.
"Je to to nejlepší, co mohla sněmovna udělat. Podle mě to bude mít pozitivní dopad na budoucí příjmy státního rozpočtu v desítkách miliard i na růst hrubého domácího produktu," soudí Jan Hanousek z Národohospodářského ústavu CERGE.
Jen státní Konsolidační banka má u svých většinou nesplácených úvěrů zastavené nemovitosti v hodnotě téměř 10 miliard korun. Efektivní možnost prodávat zástavy zvýší podle odborníků i například cenu Komerční banky při její privatizaci. Její aktiva totiž získají díky tomuto zákonu vyšší hodnotu.
Mluvčí centrální banky Milan Tománek včera uvedl, že nedobrovolné dražby otevírají úvahy o zmírnění nároků na tvorbu rezerv bank. Pro banky by to znamenalo úsporu desítek miliard korun. "Musíme ovšem počkat, jak to bude fungovat v praxi," řekl.
Zneužití nedobrovolných dražeb je podle Gavlase téměř vyloučené. "Prodej může začít nejdříve 60 dnů po vydání oznámení o dražbě. Dlužník může před tím podat námitky a soud musí do 30 dnů rozhodnout," řekl.
Pokud věřitel podá návrh neoprávněné, nebo naopak dlužník se snaží bránit účelově bez věrohodných argumentů, vystavuje se sankcím, že zaplatí protistraně takto vzniklé ztráty.
