Podobně "levně" jako v Česku vyjde firmy propouštění také v ostatních postkomunistických státech střední a východní Evropy. Naopak nejvíce peněz si firmy musí našetřit při propouštění v Itálii, Belgii a Španělsku, tedy ve státech, ve kterých se vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti mění legislativa směrem ke zpružnění pracovního trhu.
"Propustit lidi je tak v těchto státech mnohem jednodušší než v České republice, kde je to velmi komplikované. Na druhou stranu musejí firmy v současné chvíli zaplatit svým zaměstnancům jako odstupné mnohem více peněz," vysvětluje rub i líc obou přístupů advokát Deloitte Legal CE Jan Procházka.
Dvakrát vyšší náklady jsou však podle něj jen průměrem, při porovnání Česka s Itálií však vychází odstupné pro italské zaměstnance až pětkrát dráž.
Kolik stojí propouštění v Itálii a ČRV západní Evropě jde sice propouštět lehce, ale stojí to hodně peněz, jak ukazují následující dva příklady: Dělník v autoprůmyslu, 34 let, 5 let ve firmě, (přepočet na Kč) Manažer, 49 let, poradce v IT sektoru, 11 let ve firmě Zdroj: Deloitte Legal CE |
Směrem k rychlejšímu propouštění se vydalo i Španělsko. Zaměstnanci, kteří měli pracovní smlouvou na dobu neurčitou, byli donedávna tak chráněni, že je zaměstnavatelé v praxi téměř nemohli propustit. Firmy se pak bály uzavírat smlouvy s novými zaměstnanci a pracovní trh byl ochromen. "Až nyní, když je téměř každý čtvrtý Španěl bez práce, se vláda v Madridu uchýlila k radikálním reformám," uvedl Procházka.
Výpověď z organizačních důvodů přijde však firmy v ČR draho
Přibližně ve čtyřech z pěti zemí je podle studie minimální rozdíl v nákladech na propuštění zaměstnance mezi rozvázáním pracovního poměru z organizačních důvodů a z důvodů na straně zaměstnance (zdravotní důvody, porušení povinností, neuspokojivé pracovní výsledky).
Jedním ze států, kde to neplatí, je ale v tomto případě Česko, kde je ze sledovaných států tento rozdíl největší. Náklady v případě organizačních důvodů mohou být zde i více než dvakrát vyšší. Do úvahy přitom byla vzata jak výplata odstupného, které musí být zaměstnanci za určitých podmínek poskytnuto ze zákona, tak i náklady na odstupné poskytované zaměstnanci nad rámec zákona za účelem dosažení dohody se zaměstnavatelem.
V Česku existují tři typy ukončení pracovního poměru, výpověď s výpovědní dobou, okamžité zrušení pracovního poměru a zrušení pracovního poměru během tříměsíční zkušební doby (u vedoucích zaměstnanců může být až šestiměsíční). Podmínky pro výpověď jsou ale v ČR přísnější než v ostatních evropských státech. Zaměstnance totiž může firma propustit pouze z důvodů podrobně stanovených zákoníkem práce.
"Tak podrobné vymezení výpovědních důvodů překvapivě není zcela typické ani pro země bývalého východního bloku. Natolik striktně definovaná pravidla pro výpověď, jaká užívá český a potažmo slovenský zákoník práce, téměř nemají v Evropské unii obdobu," upozornil Procházka.
