Z prohlídky vyplynulo, že skutečných farmářů, tedy lidí, kteří prodávají živočišné či zemědělské produkty, jež sami vypěstovali a jejichž původ zároveň čitelně dokládají, je na farmářských trzích menšina.
Z pěti pražských tržišť, které redakce během června prošla, bylo nejvíce ryzích farmářů na tržišti na Vítězném náměstí v Praze 6, kde éra farmářských trhů před rokem odstartovala. Byla jich tam necelá polovina.
Tržiště na Pankráci a na náměstí Jiřího z Poděbrad měla zhruba třetinu opravdových farmářů, trh na pěší zóně Anděl jich měl čtvrtinu a trh na Kubánském náměstí jich měl ještě méně než čtvrtinu.
Redakce za skutečné farmáře uznala ty, již vyhovují definici farmáře a zároveň vyhovují kodexu, který si farmáři a organizátoři trhů sami stanovili. Z něj vyplývá, že organizátor bude sám kontrolovat důvěryhodnost farmářů a ty, kteří hodnověrně doloží původ svého zboží, označí jednotným a viditelným logem.
Pokud tak v některých stáncích farmáři prodávali, ale jednotné logo na svém stánku neměli, redakce je do seznamu "ryzích" českých farmářů nezahrnula.
1. Kulaťák - nejlépe organizovaný trh
Tržiště na Kulaťáku dopadlo ze všech pěti testovaných tržišť nejlépe. Všechny stánky na něm měly shodný vzhled vyvedený ve dvou designech a byly jasně označeny jednotným logem organizátora - názvem, číslem a místem, odkud výrobky pochází (označení chybělo jen dvěma stánkům). Tržiště bylo v sobotu 4. června po poledni stále plné.
Na tabuli byl vedle tržního řádu a kontaktů na organizátory vyvěšen jasný plánek všech stánků a přehledný seznam jednotlivých prodávajících. Seznam byl doplněn mapou, která ukazovala, odkud se farmáři do Dejvic sjeli. Kodex farmářských trhů na něm vyvěšen nebyl (pro signatáře kodexu je to povinné).
Sestava 75 stánků byla pestrá. Skutečných farmářů bylo na tržišti 32, tedy téměř polovina. Stánků s nefarmářským zbožím (například sušené dekorace, dřevěné výrobky, stánek s odběrem starých spotřebičů, chráněná dílna, košíky či občerstvení) bylo deset.
2. Jiřák - stánkařská směs
Trh na náměstí Jiřího z Poděbrad je u lidí oblíbený. V sobotu 4. června dopoledne se u jeho stánků mačkali. Ryzích farmářů byla na tržišti zhruba třetina, konkrétně 13 ze 34 prodejních míst. Čistě nefarmářských produktů bylo na tržišti pět, z toho čtyři poskytovaly občerstvení, ale pouze jeden prodával nepotravinové produkty - košíky.
Tržiště ale působilo zmatečně, osm stánků nebylo označeno vůbec, osm jich sice označeno bylo, ale ne jednotným logem.
Ani jednotné logo však kupujícím jejich výběr neusnadňovalo. Zobrazovalo totiž jen produkt a nikoliv místo, odkud pochází. Chybné bylo také označení zahraničního zboží. To má být podle kodexu jasně označeno zemí původu. Stánku s olivovým olejem však například jasné označení, že je ze Španělska, chybělo. Také u stánku s názvem čerstvé ryby člověk tápal, odkud asi pocházejí prodávané krevety.
Část stánků měla jednotný vzhled, řada vypadala jinak, vedle stánků se na tržišti uplatnily také různobarevné slunečníky, chladírenské vozy uzenářů i stoleček s produkty hnutí Hare Krišna, který stál hned u točeného piva a kávy Lavazza.
Lidé si mohli z tržiště odnést také medový dort Carolas, který si mohou zrovna tak nakoupit například v supermarketu Albert. Člověk se tak ztrácel v tom, proč se trhu říká farmářský. "Hmm, ještě by to chtělo pravou farmářskou kolu," komentoval jeden z kupujících nesourodou směs prodávaného zboží.
Označení tržiště dostatečné nebylo. Na tabuli visel jen název trhu, kontakt na organizátora a tržní řád. Seznam prodávajících či mapa rozmístění jednotlivých stánků chyběla stejně jako farmářský kodex.
3. Pankrác - pustý, s velkým podílem nefarmářského zboží
Tržiště na Pankráci doplácí na svou polohu. Ačkoliv bylo 15. června odpoledne vzhledově čisté (mělo jednotně označené stánky, i když bez označení místa, většina prodejních míst měla jednotný design a prodávající navíc nosili jednotnou zástěru), bylo téměř pusté.
Mezi stánky je velký prostor, a člověk se tak na ploše ztrácí. Přítomnost velkého nákupního centra ubírá na atmosféře farmářského nákupu. Tržiště také nabízí příliš mnoho nefarmářského zboží. Prodejci kosmetiky, dřevěných hraček, nádobí či ubrusů obsadili devět stánků, což je ze 44 stánků téměř pětina. Ryzích farmářů bylo na tržišti 15 a tvořili tak třetinu nabídky.
Označení tržiště mělo snahu být lepší než na náměstí Jiřího z Poděbrad. Na tabuli visel název trhu, kontakt na organizátora, tržní řád i seznam prodávajících. Problém byl v tom, že byl o týden starší.
4. Anděl - málo farmářů, více zahraničního zboží
Tržiště umístěné na pěší zóně Smíchova má o dostatek zákazníků vystaráno, působí však nesourodě. Část stánků má jednotné logo (jen název produktu bez označení místa) a shodný design, část jich celkový vzhled tržiště narušuje. Pět stánků z 44 nebylo označeno vůbec, sedm jich bylo označeno jiným než jednotným způsobem.
Ryzích farmářů bylo 3. června na trhu jedenáct, což je přesně čtvrtina. Doplňkové zboží bylo zastoupeno sedmi stánky. Byly mezi nimi například ubrusy, nádobí, košíky či šperky. Čtyři stánky nabízely zahraniční zboží. Francouzské či maďarské klobásy anebo plody Moravy a Slovenska by si však zasloužily přesnější označení místa, odkud pocházejí.
Nedůvěru budil stánek se zeleninou, který neměl žádné označení a prodával rajčata o průměru dvaceti centimetrů.
Označení tržiště bylo nejhorší ze všech pěti míst. Byl na něm sice název trhu, organizátora i velikost tržní plochy, chyběl však farmářský kodex, seznam prodávajících, plánek jejich rozmístění i tržní řád.
5. Kubáň - nejvíc potravinářských stánků
Tržiště na Kubánském náměstí se od dalších pěti odlišovalo tím, že nabízelo pouze potravinové zboží. Jeho slabinou byl však nesourodý vzhled stánků a jejich nejednotné označení. Za ryze farmářské se tak dalo 9. června označit jen devět z 41 prodejních míst, tedy necelá čtvrtina.
Patnácti stánkům chybělo jakékoliv označení, dalších třináct sice označeno bylo, ale nejednotným logem. Tržiště tak vůbec nejvíc ze všech připomínalo rčení každý pes jiná ves.
Označení tržiště bylo druhé nejlepší. Vedle názvu trhu, kontaktů na organizátora, tržního řádu byl na informační tabuli i plánek rozmístění jednotlivých prodejců podle sortimentu zboží (květiny, koláče...). Konkrétní seznam stánkařů a také kodex farmářů chyběly.
Organizátoři trhů: Farmáři jsou i uzenáři, pekaři a cukráři
Podle organizátorů trhů je ale vymezení trhů pouze na prvopěstitele a prvochovatele příliš přísné, a pokud by se měl výběr stánkařů zúžit jen na tyto ryzí farmáře, lidé by měli na tržištích omezený výběr a nakupování by je tolik nebavilo.
"Pro nás je farmář jak prvopěstitel či chovatel, tak i ten, kdo z těchto produktů něco vyrobí a sám to bez dalších překupníků prodává," říká Pavel Šťastný, zástupce občanského sdružení Farmářské trhy, které organizuje trh na Vítězném náměstí (Kulaťák).
"Kdybychom výběr stánkařů omezili jen na prvopěstitele a chovatele, tak by z tržišť zmizeli všichni pekaři, uzenáři, cukráři či prodejci květin. Trhy by tím ale ztratily atmosféru a lidé by na ně už s takovou chutí nechodili," vysvětluje Šťastný.
Podle něj je tedy možné trhy o takovéto zpracovatele doplnit a stále ho označovat slovem "farmářský". Důležité podle něj ale je, aby se na trzích udržel menšinový podíl doplňkového zboží, což jsou stánky nabízející například šperky, proutěné košíky, ubrusy, dřevěné nádobí nebo občerstvení. Podíl těchto stánků by měl být maximálně mezi deseti až dvaceti procenty.
Pokud by se pojem "farmářský trh" vymezil pouze na maximálně pětinový podíl nepotravinářského zboží či občerstvení, tak by této široké definici vyhovělo všech pět tržišť.
