Studijní průměr jedna? Na některé vysoké škole poukázka na tisíc korun prospěchového stipendia měsíčně, na jiné jen na dva tisíce korun za rok a na další třeba na nic. Osamostatnění vysokých škol přineslo změny i do stipendií - jednotlivé vysoké školy mají pro jejich vyplácení vlastní pravidla. V praxi to znamená, že stejně úspěšní studenti dostávají na různých vysokých školách různě vysoká stipendia. Záleží na tom, kolik peněz se sejde ve stipendijním fondu a kolik studentů se o ně bude dělit. Například na VŠE v Praze mohou být vynikající studijní výsledky ohodnoceny až 13 000 korunami ročně, zatímco na Textilní fakultě v Liberci stipendijní komise přidělí za prospěch maximálně tisíc korun za jeden semestr. Na některých vysokých školách ani vynikající prospěch stipendium nezaručí. "U nás dostávají stipendium jen studenti-doktorandi, na prospěchová stipendia nejsou peníze," říká Alena Firerová ze studijního oddělení Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Podobně jako se liší velikost stipendií, tak jsou různá také kritéria pro jejich přiznání. Na pražské VŠE si na stipendium může brousit zuby každý student, který splní předepsaný počet bakalářských zkoušek a má studijní průměr do 1,5. O desetinu horší průměr stačí studentům ke stipendiu na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové. A na Filosofické fakultě Ostravské univerzity už několik let odměňují za studijní výsledky jen ty vůbec nejlepší. "Už čtyři roky prospěchová stipendia nevyplácíme, pouze majitelé červených diplomů dostávají na konci studia dva tisíce korun," říká tajemník fakulty Jaroslav Kozelský. Na dalších vysokých školách mají stipendia jednorázovou podobu a nevážou se jen ke studijním výsledkům. "Studenti dostávají jednorázové stipendium koncem školního roku, pokud uspěli v nějaké mezinárodní soutěži," říká Danuše Kulichová ze studijního oddělení Hudební fakulty Akademie múzických umění.
Čím chytřejší studenti, tím nižší stipendia
Proč někde vyplácejí vyšší stipendia než jinde? Všechno závisí na finanční situaci školy. "Máme nízký rozpočet a považujeme za důležitější vynakládat prostředky třeba na vybavení studoven nebo zvýšení osobního ohodnocení odborným asistentům než na stipendia studentů. Ti by se měli učit hlavně pro sebe," uvádí Jaroslav Kozelský. Kromě hlavního finančního zdroje stipendií, což je dotace ze státního rozpočtu, jsou dalšími doplňkovými zdroji například hospodářské výsledky školy nebo poplatky studentů za prodloužení studia. I v rámci jedné vysoké školy mohou být proto stipendia různá. "Pro celou VŠE sice platí stejný stipendijní řád, který stanoví maximální výšku stipendia, jeho konkrétní výše na jednotlivých fakultách však může být různá. Čím víc studentů předepsaná kritéria splní, tím nižší stipendium se jim vyplácí," vysvětluje tajemnice Podnikohospodářské fakulty VŠE Martina Soukupová.
Podniková stipendia jsou také často minulostí
Dříve zaručovala pravidelný přísun peněz studentům vyšších ročníků, kteří po absolvování školy nastoupili do vybraného podniku, také podniková stipendia. Ani ta už nejsou na některých vysokých školách tak častá jako dřív. "Máme tady jen jedno podnikové stipendium, dřív jich bylo mnohem víc," uvádí tajemnice Textilní fakulty v Liberci Jarmila Vaněčková. Stejné je to i u absolventů ekonomických směrů vysokých škol. Podniky už nemusí většinou vyhledávat pracně vysokoškoláky na volná místa, naopak ti mají s hledáním uplatnění po skončení školy problémy. Je proto spíš v jejich zájmu se domluvit během studia na praxi a pak případně do podniku po absolvování školy nastoupit. U oborů, jejichž absolventi v podnicích stále ještě chybějí, je situace úplně odlišná. "O naše absolventy mají zaměstnavatelé takový zájem, že o podniková stipendia nemáme nouzi, a některá zůstávají dokonce nevyužita. Podniky přitom nabízejí nejen stipendium, ale třeba i ubytování," vysvětluje prorektor pro pedagogiku Vysoké školy chemickotechnologické v Praze Jiří Havrda.
Motivace se trochu ztrácí
Sama výše stipendia studenty příliš nemotivuje ke vzornému studiu, protože jim nestačí k pokrytí nákladů na studium, které rostou daleko rychleji. Například na pražské Karlově univerzitě mohou studenti dostat sice za prospěch až dvanáct set korun za měsíc, ale více zaplatí za kolejné, jízdné a menzu. I z těchto důvodů by na mnoha vysokých školách mohli zavést už speciální kategorii "pracující studenti". Řada studentů zejména ekonomických i technických vysokých škol pracuje na částečné i plné úvazky ve firmách nebo sami podnikají. Vydělávají často daleko víc, než mohou dostat od školy za dobré známky. Spokojí se proto s "lidovkou", to znamená s trojkou, hlavně aby byla už v indexu a nemuseli zkoušku opakovat.
Stipendia versus náklady na studium na UK Praha
kolejné 500-1000 korun měsíčně
menza 800 korun (celodenní stravování)
jízdné 190 měsíčně (tramvajenka)
stipendium maximálně 1200 měsíčně
Pramen: UK Praha
Prospěchová stipendia na vybraných VŠ
Škola Podmínky pro Částka(Kč)**
přiznání stipendia*
VŠE Praha průměr do 1,5 max. 13 000 za rok
Biologická fakulta České Budějovice stipendia nevyplácejí
VŠP Hradec Králové průměr do 1,6 max. 12 000 za rok
Fak. těl. kultury dobré studijní max. 3200 ročně
UP Olomouc a sport. výsledky
UK Praha vynikající stud. výsledky max.12 000 ročně
Filozofická fakulta Ostravské univerzity červený diplom jednorázově 2000
VŠCHT Praha průměr do 1,6*** max. 10 000 ročně
Fakulta architektury ČVUT Praha průměr do 1,5 max. 8000 ročně
2.lék. fakulta UK Praha stipendia nevyplácejí
Pozn.*kromě průměru musí studenti získat na některých vysokých školách také předepsaný počet kreditů** maximální stipendium za nejlepší studijní průměr*** pro nižší ročníky a 1,4 pro vyšší ročníky
- úterý 7. března 2000
